X Lege je publikační platformaBlíží se regulace vysokofrekvenčního obchodování
Vysokofrekvenční obchodování (HFT Trading) se v poslední době jako jeden z moderních fenoménů kapitálového trhu stále více dostává do oblasti zájmu evropských legislativců. Omezení již zavedlo Německo a navrhuje je i EU při revizi směrnice o trzích finančních nástrojů.
Často diskutované a mnohým investorům dobře známé vysokofrekvenční obchodování stojí v současnosti za podstatnou částí obchodů realizovaných na kapitálových trzích. Zjednodušeně jej lze popsat jako obchodování, kde za použití vysoce výkonné výpočetní techniky a sofistikovaných matematických modelů dochází po příslušných analýzách k automatickému podávání tržních příkazů, a to ve velmi krátkých časových intervalech.
Názory na vysokofrekvenční obchodování a jeho vliv na finanční trhy však nejsou jednotné. Někteří argumentují tím, že zvyšuje likviditu a napomáhá efektivitě trhu. Jiní v něm naopak spatřují rizika spočívající například v možnosti přetížení systémů obchodních míst z důvodu velkých objemů příkazů či ve vzniku jiných chyb, které mohou ohrozit řádné fungování trhu.
Přísné požadavky v Německu
A právě tato domnělá rizika jsou podnětem pro zvláštní regulaci, které byly subjekty zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním ještě do nedávné doby ušetřeny. V květnu tohoto roku vstoupil v Německu v účinnost nový zákon o prevenci rizik souvisejících s vysokofrekvenčním obchodováním, podle kterého musí subjekty zabývající se touto činností získat zvláštní povolení a musí se podrobit řadě organizačních a kapitálových požadavků.
Německá regulace se společností působících u nás nyní samozřejmě příliš netýká. Její obsah však do jisté míry předjímá navrhovanou úpravu EU, která by měla být součástí revidované směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II). Lze tak očekávat, že k regulaci vysokofrekvenčního obchodování dojde i v dalších členských státech.
Obdobně jako v případě německé regulace je dle navrhované směrnice požadováno, aby subjekty vysokofrekvenčního obchodování podléhaly dohledu. Měly by tak disponovat povolením příslušného regulátora a splňovat určité požadavky. Ty zahrnují například zavedení účinného systému řízení rizik, který zamezí negativním vlivům na fungování trhu - kupříkladu chybným příkazům.
„Vysokofrekvenční obchodníci“ kromě toho budou alespoň jednou za rok muset poskytnout místnímu regulátorovi popis povahy svých algoritmů a další relevantní informace. Kvůli prevenci přetížení obchodních systémů se v průběhu legislativního procesu objevují návrhy, podle kterých by organizátoři regulovaných trhů navíc povinně ukládali účastníkům používajícím strategii vysokofrekvenčního obchodování vyšší poplatky za jejich příkazy.
Diskuze nad finální podobou regulace vysokofrekvenčního obchodování ve směrnici MiFID II budou patrně pokračovat, neboť účinnost směrnice je zatím v nedohlednu. Lze jen doufat, že výsledné regulatorní požadavky nebudou neodůvodněně přísné. Dopady mohou být zásadní. Příkladem budiž situace v Německu, kde - jak informoval list Wall Street Journal - kvůli vysokým nákladům daným novou regulací již ohlásila odchod z trhu první společnost, která se vysokofrekvenčním obchodováním zabývala.