Nová úprava kolektivního investování v Česku rozšíří investorům paletu možností

Návrh nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech, který nahradí současný zákon o kolektivním investování, je momentálně projednáván v Parlamentu a lze očekávat, že bude v nejbližší době schválen. Jeho součástí je mnoho významných změn, které by měly přispět k celkovému zatraktivnění českého právního prostředí pro fondové podnikání.

Mezi ty nejvýznamnější změny patří zavedení nových přípustných právních forem investičních fondů (resp. fondů kolektivního investování jako pojmu užívaného současnou právní úpravou). Jde především o komanditní společnost na investiční listy a akciovou společnost s proměnným základním kapitálem. Vedle toho je třeba zmínit i svěřenský fond, jehož modifikovanou verzi pro účely kolektivního investování návrh rovněž upravuje. Všechny tyto formy však bude možné založit jako investiční fond nikoliv počínaje účinností nového zákona, nýbrž až po datu účinnosti rekodifikačních předpisů, tj. po 1. 1. 2014.

Obdoba SICAR či limited partnership

Komanditní společnost na investiční listy je dosud v českém právním řádu chybějící obdobou zahraničních právních forem, jako je například tzv. „limited partnership“ (např. ve Spojeném království) či „SICAR“ (v právní úpravě Lucemburska). Ty přitom ve světě patří mezi nejúspěšnější a nejvíce užívané formy pro zakládaní specializovaných venture kapitálových fondů a fondů private equity.

V návrhu nového zákona je uvedená forma modifikovanou komanditní společnosti, jak ji známe z dnešního obchodního zákoníku, resp. zákona o obchodních korporacích. Jde o společnost, která má jednoho společníka, jenž za její dluhy ručí neomezeně (komplementář) a další společníky (komanditisty), kteří naopak za závazky společnosti ručí omezeně, tj. do výše svých nesplacených vkladů, a jejichž podíly jsou představovány investičními listy jako zvláštními cennými papíry.

Práva a povinnosti komplementáře jsou uzpůsobeny k tomu, aby jednal jako správce fondu, resp. majetku v něm a aktivně ovlivňoval investiční proces, kdežto komanditisté jsou spíše pouhými investory, kteří do fondu přinášejí kapitálové prostředky v podobě peněžitého vkladu. Jeho výši a další podmínky splácení lze sjednat podle potřeb příslušného fondu. Taková pružnost je pro private equity a venture kapitálové fondy vhodná, neboť od investorů zpravidla nečerpají prostředky jednorázově v plné výši, nýbrž průběžně, jak vyplyne potřeba učinit novou investici.

Pouze podpůrně je stanoveno, že kapitálově se na fondu podílejí svým vkladem také komplementáři, a to ve výši 2 % z celkového objemu vkladů zakládajících komanditistů, aby byla posílena motivace komplementáře nakládat s majetkem fondu v zájmu komanditistů. Úpravou společenské smlouvy však lze tuto vkladovou povinnost zcela vyloučit.

Úprava komanditní společnosti na investiční listy je i v dalších otázkách poměrně jednoduchá a umožňuje přizpůsobit si vnitřní vztahy fondu, včetně například pravidel pro dělení zisku, podle vůle. Široká smluvní volnost je přitom zde žádoucí, neboť jde o formu, která je určena pouze investorům – profesionálům, kteří vyžadují nižší míru ochrany (komanditní společnost na investiční listy lze založit výhradně jako fond kvalifikovaných investorů).

• Zpět na úvodní stránku