X Lege je publikační platformaSICAV: v zahraničí známá struktura kolektivního investování u nás bude poprvé
Nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který s největší pravděpodobností nabude účinnosti letos v červenci, poprvé do českého právního řádu zavede formu kolektivního investování široce známou ve vyspělých zemích s rozvinutým kapitálovým trhem. Jde o tzv. SICAV neboli akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.
Možnost založit SICAV představuje vedle komanditní společnosti na investiční listy další zásadní novinku, kterou nový zákon přinese. Jde rovněž o formu investičního fondu s vlastní právní subjektivitou (na rozdíl od podílových nebo svěřenských fondů). SICAV je totiž modifikací akciové společnosti, která je v tomto případě uzpůsobena tak, aby vyhovovala požadavkům pro kolektivní investování.
Oproti komanditní společnosti na investiční listy však bude SICAV možno založit nejen jako fond kvalifikovaných investorů, ale rovněž jako standardní fond či tzv. nemovitostní fond, a bude tak přístupná i retailovým investorům. To některé zahraniční právní řády vůbec neumožňují a Česká republika by tak v tomto ohledu mohla být v porovnání s těmito státy pro investiční fondy atraktivnější.
Zakladatelské a investiční akcie
Od standardní akciové společnosti se SICAV liší především tím, že mu právní úprava umožňuje flexibilně měnit výši základního kapitálu bez přílišné administrativní zátěže vydáváním akcií investorům a jejich odkupováním. SICAV vydává dva druhy akcií. Akcie zakladatelské upisují zakladatelé SICAVu, o kterých se předpokládá, že budou působit jako správci investičního fondu. Jejich práva odpovídají právům akcionářů vlastnících kmenové akcie v klasické akciové společnosti. Mají tedy právo účasti a hlasování na valné hromadě SICAVu a předpokládá se, že budou ovlivňovat samotný chod investičního fondu.
Dalším druhem akcií jsou pak akcie investiční, které jsou fakticky určeny pro investory do investičního fondu bez vlivu na jeho chod a vlastní tvorbu jeho investiční strategie. Vlastníci investičních akcií zpravidla nebudou disponovat hlasovacím právem, i když i toto jim lze podle zákona přiznat. Na rozdíl od vlastníků zakladatelských akcií však mají právo žádat odkoupení investičních akcií na účet investičního fondu. SICAV tak jako jedna z otevřených forem kolektivního investování zajistí investorům potřebnou likviditu jejich investice.
Základní kapitál se pak mění pružně v závislosti na množství vydaných investičních akcií (tedy zájmu investorů o investiční fond), kdežto do obchodního rejstříku SICAV zapisuje jen tzv. zapisovaný základní kapitál, který je určen podle upsaných zakladatelských akcií.
Podfondy
Podobně jako v případě zahraničních obdob je i v případě české formy SICAV významným specifikem možnost tvořit tzv. podfondy. Jedná se o účetně a majetkově oddělené části jmění SICAVu, které nemají vlastní právní subjektivitu. Jednotlivé podfondy přitom mohou sledovat vlastní investiční strategii, což by investorům mělo umožnit přesouvat své prostředky mezi nimi podle aktuální investiční nálady v rámci jediného investičního fondu. Jak důvodová zpráva k novému zákonu uvádí, taková možnost by měla snížit náklady přesunů prostředků investorů, neboť za přesuny uvnitř jediného investičního fondu bude možné investorům nabídnout nižší poplatky než v případě změny celého investičního fondu.
SICAV až po rekodifikaci
Ačkoliv nový zákon nabude účinnosti co nevidět, investiční fond v podobě SICAVu bude možné stejně jako komanditní společnost na investiční listy založit až po účinnosti nového zákona o obchodních korporacích, tedy po 1. 1. 2014. Je tomu tak proto, že úprava SICAVu v mnohém na rekodifikaci přímo navazuje, což se týká zejména akcií, které SICAV vydává (investiční a zakladatelské akcie jsou akciemi kusovými), a organizační struktury SICAVu, neboť jeho systém vnitřní struktury je monistický, kde představenstvo a dozorčí radu nahrazuje správní rada se statutárním ředitelem.