Zákony

Evidence pracovní doby zaměstnanců představuje každodenní boj zaměstnavatelů s požadavky zákoníku práce, stejně jako s přístupem zaměstnanců. „Chytré“ a stále „chytřejší“ technologie pronikají i do této sféry. S tím souvisí celá řada právních otázek, které je třeba si položit předtím, než se zaměstnavatel rozhodne využívat k identifikaci zaměstnanců pro své potřeby otisk jeho prstu, dlaně či např. snímek jeho duhovky. Jaká jsou tedy pravidla „hry“?

Podle zákona o obchodních korporacích se místo, datum a hodina konání valné hromady stanoví tak, aby nepřiměřeně neomezovaly právo akcionáře se jí zúčastnit. Vyhovělo by těmto požadavkům zákona i místo konání valné hromady mimo území České republiky? A pokud ano, za jakých podmínek?

Dne 14. 11. 2016 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 368/2016 Sb. vyhlášen zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“), a další související zákony, jímž se mimo jiné implementuje směrnice EP a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu (tzv. čtvrtá AML směrnice). Co tato novela přináší a co znamená v praxi?

Součástí smlouvy bývá často dohoda stran, že jejich případné budoucí spory týkající se této smlouvy budou řešit rozhodci v rozhodčím řízení a nikoli soudy v civilním soudním řízení. Jedná se o tzv. rozhodčí doložku. Při uzavírání smlouvy strany obvykle nevěnují rozhodčí doložce náležitou pozornost a soustředí na jiná ujednání. Nesprávně, resp. nedostatečně formulované rozhodčí doložky přitom mohou v praxi způsobit řadu problémů, včetně neplatnosti rozhodčí doložky.

Vymezení místností, které jsou součástí bytové jednotky, zpravidla nezpůsobuje problémy. V případě některých dalších prostor ale nemusí být řešení tak jednoznačné. Zákonná úprava a teoretické pojetí společných prostor mohou mít praktické důsledky, a to jak pro developera, tak pro vlastníky bytu, případně jeho potenciální kupující.

Hmotněprávní úprava principu prevence je součástí českého právního řádu již řadu let. V současné době tuto problematiku upravuje § 2900 občanského zákoníku, když stanoví povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Uvedené ustanovení však nezakládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody, a generální prevence tak není bezbřehá. Na začátku letošního roku Nejvyšší soud v rozhodnutí 25 Cdo 755/2015 posuzoval tuto otázku v souvislosti s náhradou škody usmrcením nezletilého dítěte způsobené osobou s nebezpečnými vlastnostmi (odkaz na rozhodnutí najdete zde).

Haagská úmluva upravující otázky rozhodného práva v případech některých práv týkajících se dematerializovaných cenných papírů vstoupila dne 1. 4. 2017 v platnost. Jejími smluvními stranami jsou Spojené státy americké, Švýcarsko a Mauricius. Česká republika k úmluvě přistoupit nemůže, brání ji v tom Smlouva o fungování EU, kterou je vázána. Evropská unie však zatím na srovnatelném řešení stále pracuje, z přístupu k Haagské úmluvě přes počáteční deklarace (bohužel) vycouvala.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přinesl mimo jiné i uvolnění pravidel pro změny závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek, a to prostřednictvím rozšíření okruhu takzvaných nepodstatných změn. Liberalizace těchto pravidel představuje nepochybně vítanou změnu, neboť dosavadní rigidní úprava mnohdy zadavatelům významně komplikovala pružnou reakci na celou řadu situací, s nimiž se zadavatelé v průběhu realizace předmětu veřejných zakázek potýkali.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přinesl mimo jiné i uvolnění pravidel pro změny závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek, a to prostřednictvím rozšíření okruhu takzvaných nepodstatných změn. Liberalizace těchto pravidel představuje nepochybně vítanou změnu, neboť dosavadní rigidní úprava mnohdy zadavatelům významně komplikovala pružnou reakci na celou řadu situací, s nimiž se zadavatelé v průběhu realizace předmětu veřejných zakázek potýkali.

Hledáte vhodného uchazeče na pracovní pozici a chcete o něm zjistit co nejvíce relevantních informací? Požadujete kromě jeho životopisu i potvrzení o předchozím zaměstnání, posudek od předchozího zaměstnavatele, chcete zjistit jaké kurzy a školení případný zaměstnanec absolvoval či si s uzavřením pracovní smlouvy udělat kopii jeho občanského průkazu? Níže uvádíme přehled nejčastějších dokumentů, které zaměstnavatelé požadují před nebo při uzavření pracovní smlouvy a vysvětlíme, zdali tak činí v souladu se zákonem či nikoliv.

Hledáte vhodného uchazeče na pracovní pozici a chcete o něm zjistit co nejvíce relevantních informací? Požadujete kromě jeho životopisu i potvrzení o předchozím zaměstnání, posudek od předchozího zaměstnavatele, chcete zjistit jaké kurzy a školení případný zaměstnanec absolvoval či si s uzavřením pracovní smlouvy udělat kopii jeho občanského průkazu? Níže uvádíme přehled nejčastějších dokumentů, které zaměstnavatelé požadují před nebo při uzavření pracovní smlouvy a vysvětlíme, zdali tak činí v souladu se zákonem či nikoliv.

Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…

V prosinci 2016 byla přijata první novela nového občanského zákoníku, která zasáhla do několika významných oblastí právní úpravy. Mezi nimi nechybí například forma udělené plné moci nebo předkupní právo spoluvlastníků. Podívejme se tedy na to, co konkrétně se změnilo.

Začátkem loňského roku jsme vás na našich stránkách informovali o jednom rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého by měl řidič couvat se svým autem bez výstražného signálu nebo pomoci jiné pověřené osoby jen tehdy, má-li jistotu, že se v blízkosti nenacházejí jiné osoby, jejichž pohyb by při couvání mohl po celou dobu pozorovat. Tento názor však nesdílí Ústavní soud, když se ve svém rozhodnutí řidiče zastal. Přestože Ústavní soud rozhodoval o této otázce již v průběhu minulého roku, máme za to, že by nález neměl uniknout pozornosti čtenářům našich stránek. Jde totiž podle našeho názoru o rozhodnutí racionální a spravedlivé.

Zajišťovací převod práva je tradičním, avšak poměrně složitým a velmi diskutovaným způsobem, jak zajistit svoji pohledávku. Bývá tak často předmětem výkladu, ať již v odborné literatuře nebo soudní praxi. Na konci minulého roku přitom Nejvyšší soud rozhodoval další zajímavou otázku spojenou tímto zajišťovacím instrumentem. Předmětem daného sporu přitom bylo, zda je možné, aby byla nemovitost, které byla zajišťovacím převodem vlastnického práva zcizena nebankovnímu poskytovateli úvěrů, předmětem zástavního práva zřízeného ve prospěch té samé osoby.