Implementace čtvrté AML směrnice v praxi

29. květen 2017  | 

Dne 14. 11. 2016 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 368/2016 Sb. vyhlášen zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“), a další související zákony, jímž se mimo jiné implementuje směrnice EP a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu (tzv. čtvrtá AML směrnice). Co tato novela přináší a co znamená v praxi?

Rozšíření okruhu povinných osob

Oproti stávajícímu stavu se rozrostl výčet povinných osob, tedy osob, které jsou povinny dodržovat povinnosti dle AML zákona (povinnost identifikace a kontroly klienta, archivační povinnost, oznamovací povinnost atd.). AML zákon se tak nově vztahuje na investiční zprostředkovatele, dále téměř všechny provozovatele hazardních her (dříve tomu tak bylo pouze u kasin), osoby poskytující nominee a obdobné služby v rámci činnosti svěřenských fondů a konečně osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterými jsou například virtuální BitCoin směnárny. V neposlední řadě se u právnických osob a podnikatelů, kteří jinak nejsou povinnými osobami, snížil limit pro všechny hotovostní transakce, při kterých se na ně vztahují povinnosti dle AML zákona, z 15 000 EUR na 10 000 EUR.

Skutečný majitel

Velkých změn doznala definice skutečného majitele, a to zejména u svěřenských fondů, kde je za skutečného majitele pokládán zakladatel, svěřenský správce i obmyšlený. Dále je konečně řešena situace odpovídající čl. 3 odst. 6 písm. a) bod ii) IV. AML směrnice, kdy ve výjimečných případech (ať už proto, že není, nebo proto, že jej nelze určit) ani po vyčerpání všech dostupných prostředků skutečného majitele dle materiální definice identifikovat nelze. V takovém okamžiku nastupuje právní fikce, podle níž je skutečným majitelem fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo fyzická osoba v postavení obdobném (tzn. je-li řízením právnické osoby pověřena jiná fyzická osoba, považuje se za skutečného majitele ona).

Novela nově zakotvuje povinnost všech právnických osob, případně svěřenských správců, vést aktuální údaje o svém skutečném majiteli včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele, a tyto údaje archivovat po dobu 10 let. Kromě povinné interní evidence jsou tyto osoby povinny předmětné údaje zapsat do evidence údajů o skutečných majitelích v souladu se zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Evidence skutečných majitelů vznikne dne 1.1.2018 jako neveřejný rejstřík, který obdobné jako obchodní rejstřík povedou rejstříkové (krajské) soudy. Zápis skutečného majitele do evidence bude stát 1000,- Kč. Přístup do evidence budou mít pouze orgány státní správy a za jistých podmínek ten, kdo prokáže právní zájem.

Hodnocení rizik

Povinným osobám přibyla povinnost identifikovat a posoudit rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti. Vybrané povinné osoby, konkrétně úvěrové a finanční instituce, ale i poskytovatelé nominee služeb a realitní kanceláře musejí toto hodnocení vypracovat písemně, a to do 30.6.2017. Přitom zohlední zejména typ klienta, účel, pravidelnost a délku trvání obchodního vztahu nebo jednotlivého obchodu, typ produktu, hodnotu a způsob uskutečnění obchodu a rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se obchody vztahují. Hodnocení rizik je nutno pravidelně aktualizovat, zejména při zavádění nových produktů. Pokud povinná osoba hodnocení rizik nevypracuje nebo neaktualizuje, může jí být uložena pokuta až do výše 1 mil. Kč.

Není FAÚ jako FAÚ

Novelou se ruší Finanční analytický útvar coby odbor Ministerstva financí a jeho působnost přejímá Finanční analytický úřad („FAÚ“), který je novou organizační složkou státu. Mezi jeho nejdůležitější úkoly bude nadále patřit příjem a analýza oznámení o podezřelých obchodech od povinných osob a kontrolní činnost a vedení řízení o přestupcích a správních deliktech dle AML zákona. Úřad vede ředitel, jenž je jmenován ministrem financí. Proti rozhodnutí FAÚ se nově místo dosavadního rozkladu podává odvolání, o kterém rozhodne Ministerstvo financí.

V souvislosti s oznamováním podezřelých obchodů je třeba upozornit na to, že lhůta, po kterou je možno odložit splnění příkazu klienta může (na základě rozhodnutí FAÚ) nově činit 3 pracovní dny namísto původních 72 hodin. Podle důvodové zprávy bylo počítání lhůt v hodinách v praxi velmi problematické, zejména v okamžiku, kdy do této lhůty zasahují dny pracovního klidu. Kritické situace nastávaly, když došlo k prodloužení víkendu o jeden nebo více státních svátků. Zjednodušeně řečeno, nová úprava má zamezit „spekulacím s víkendem“, kdy byl podezřelý obchod klientem zadán v pátek a v pondělí již musel být povinnou osobou proveden, aniž by byl řádně prošetřen.

Za zmínku ještě stojí rozšíření sankčního repertoáru FAÚ a dalších kompetentních správních orgánů o další pro povinné osoby citelnou sankci, a to zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu. Tato sankce spočívá v uveřejnění výrokové části pravomocného rozhodnutí o správním deliktu na internetových stránkách FAÚ po dobu 5 let. Na druhou stranu zákonodárce neimplementoval vskutku drakonické pokuty stanovené čtvrtou AML směrnicí, jež se vypočítávají procentuálně z obratu povinné osoby.

Autorkou článku je Mgr. Petra Dosoudilová, advokátní koncipientka Kocián Šolc Balaštík.

Naše newslettery