Nový občanský zákoník má za sebou první novelu. Podívejte se, co přináší

13. únor 2017  |  Jakub Pártl

V prosinci 2016 byla přijata první novela nového občanského zákoníku, která zasáhla do několika významných oblastí právní úpravy. Mezi nimi nechybí například forma udělené plné moci nebo předkupní právo spoluvlastníků. Podívejme se tedy na to, co konkrétně se změnilo.

Ihned po přijetí nového občanského zákoníku se v praxi začaly vyskytovat problémy s udělováním plných mocí ve zvláštní formě, která odpovídala formě právního jednání, ke kterému byl zmocněnec zmocněn (jednání ve formě notářského zápisu a plná moc udělená k tomuto jednání také ve formě notářského zápisu). Praxe tuto nejistotu řešila tak, že notáři připravovali plné moci ve formě notářských zápisů. Někteří podnikatelé riskovali a nechávali své podpisy na plné moci „pouze“ úředně ověřit. Koncem roku 2014 v této věci judikoval i Nejvyšší soud - pravda, byl za své rozhodnutí i kritizován – a to tak, že v případě požadavku jednání ve formě notářského zápisu postačí plná moc, ze které jasně plyne, kdo ji udělil; postačí tedy „pouze“ s úředně ověřeným podpisem.

Tento stav interpretace a provizorních řešení nyní končí a zákonodárce postavil na jisto i znění zákona, přičemž za svůj přijal postoj Nejvyššího soudu. Nyní je tedy situace řešena tak, že vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Ustanovení nabývá účinnosti 60 dnů po vyhlášení novely, tedy 28. února 2017.

Předkupní právo spoluvlastníků

V novém občanském zákoníku se od 1. 1. 2014 omezovalo zákonné předkupní právo spoluvlastníků jen na případy, kdy bylo spoluvlastnictví založeno takovým způsobem, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit (prostřednictvím dohody; spoluvlastnictví tedy vzniklo např. děděním či rozhodnutím soudu), a některý z nich chtěl převést svůj podíl, tak měli ostatní spoluvlastníci k tomuto podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převáděl jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci či příbuznému v řadě přímé. Neujednali-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, měli mít právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Zákonodárce se nicméně rozhodl pro návrat k předrekodifikační tradici, avšak zúžené jen na věci nemovité. Nově tedy bude platit, že převádí-li někdo spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají ostatní spoluvlastníci předkupní právo, ledaže by šlo o převod osobě blízké. Předkupní právo se vztahuje i na bezúplatné převody podílu. V takovém případě jsou spoluvlastníci povinni zaplatit cenu obvyklou. V případě, že se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva nedohodnou, má každý z nich právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti svých podílů. Spoluvlastník se podle staronové úpravy může vzdát předkupního práva, a to i s účinky pro své právní nástupce. Nicméně, šlo-li by o nemovitou věc zapsanou do veřejného seznamu (tedy katastru nemovitostí), vzdání se předkupního práva bude nutné do něj zapsat. Tato novinka nabývá účinnosti dne 1. ledna 2018. Novela samozřejmě přinesla i další novinky, které rozebereme v dalších příspěvcích.

Naše newslettery

×