Daně

Přes 20 let u nás uplynulo od zjevení fenoménu VAT či DPH. Vrcholné soudní instance již vícekrát podaly návody, jak řešit cenu a DPH. Pokud z fakturované ceny musím odvést až 21% coby DPH, pak je všem jasné, že ve skutečnosti musím prodat za 121 Kč, aby mi 100 Kč zůstalo.

O tom, že zajímavým zdrojem příjmů může být pro fyzické osoby prodej cenných papírů, asi nemá smysl na tomto webu polemizovat. Kromě situace na trhu je výše příjmů ovlivňována i režimem zdanění. A právě ten díky chystané novele zákona o daních z příjmů dozná od 1. 1. 2014 důležitých změn.

V Poslanecké sněmovně se začíná posuzovat a projednávat vládní návrh novely zákona o daních z příjmů, která může mít dalekosáhlé dopady. Změny souvisejí s rekodifikací soukromého práva, jsou výrazem snahy o zpřesnění platného zákona a přinášejí i nový daňový režim některých příjmů. Vše snad od 1. ledna 2014.

Poskytl vám někdy správce daně chybné informace, vy jste jeho rady v dobré víře následovali a později jste za to museli pykat v podobě dodatečně doměřené daně a souvisejících sankcí? Pak by vás mohl zajímat rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, který podobnou situaci řešil.

Je možné uložit za tentýž skutek jak správní, tak i trestní sankci? Touto otázkou se v únoru zabýval Soudní dvůr EU, když vydal rozsudek ve věci žádosti švédského okresního soudu o rozhodnutí o předběžné otázce. V tomto případě šlo o otázku aplikace Listiny základních práv Evropské unie, dle níž nelze (podobně jak v případě české Listiny základních práv a svobod) být za jeden trestný čin trestán dvakrát.

Jaká je možná podoba daně z převodu nemovitostí od příštího roku? Odpovědi naleznete v tomto článku. Změny jsou poměrně zajímavé, ale zatím není jisté, že ke všem skutečně dojde.

Řada lidí už v životě určitě činila nějaké podání státnímu úřadu a vyplnila přitom příslušný formulář. Většinu z nich už ale asi nenapadlo detailně přemýšlet nad tím, zda vše, co po nich formulář požaduje, je nutně v souladu se zákonem. Stručná zkušenost z praxe: nemusí tomu tak být.

V minulém článku jsme se seznámili se základními informacemi o ručení plátců za DPH nezaplacenou z poskytnutého zdanitelného plnění. V této části bychom se zaměřili na možnosti, které plátci mají, aby riziko ručení buď zcela eliminovali, nebo alespoň omezili. Uvedeme i některé problémy, které ručení za DPH nezaplacenou dodavatelem může přinést.

Od ledna tohoto roku je účinná novela zákona o DPH, která rozšiřuje okruh situací, v nichž se plátce může stát ručitelem za daň nezaplacenou dodavatelem z poskytnutého zdanitelného plnění. Daňová správa tím chce podle svého vyjádření omezit daňové úniky. Bohulibý záměr má však také svoji stinnou stránku. Ručení za cizí daň se může lehce dotknout plátců i v případě, že sami daně platí řádně a včas.

Ministr financí Miroslav Kalousek na nedávné tiskové konferenci představil novou (v pořadí již třetí) emisi spořicích státních dluhopisů, která je připravena na 12. prosince letošního roku. Zájemci si je mohou objednávat od 5. do 30. listopadu, pokud nebude rozhodnuto o dřívějším ukončení upisovacího období.

Pokud se daňový spor dostane až před soud, je jeho rozsudek ve věci závazný jak pro správce daně (finanční ředitelství a finanční úřad, které o věci rozhodovaly), tak pro daňový subjekt. Mají se však takovými rozhodnutími řídit i ostatní správci daně, když rozhodují v obdobných případech?

Golfové turnaje se staly oblíbenou příležitostí k setkání obchodních partnerů. Uspořádat alespoň jeden představuje pro mnoho společností téměř nutnost, stejně jako obstarat pro vítěze hodnotné ceny. Kdo by si rád neodvezl nějakou tu výhru? Jenže je nutné myslet i na daně.

Nikdo se nezabývá rád katastrofickými scénáři. Ani klienti poradenských služeb obvykle nemají jasnou představu, co může následovat, když jim profesionál poradí špatně. Zajímavá právní situace je v tomto směru u daňových poradců.

Řada českých společností, podnikatelů a investorů je aktivní také na Slovensku. Jejich zisky ovlivňuje kromě jiných faktorů i daňové zatížení slovenského podnikatelského sektoru. Po nástupu levicové vlády premiéra Fica v roce 2011 začalo břemeno daňových poplatníků těžknout. Tato politika negativně dopadá především na banky, velké společnosti a majetnější vrstvy obyvatel.

V běžném obchodním styku je email naprostou samozřejmostí, která vytlačila klasickou poštu do ústraní. Může být ale faktura poslaná emailem běžně daňovým dokladem podle zákona o DPH? Může. Alespoň pokud projde Parlamentem zákon, který právě schválila vláda.