Revoluce v daňových dokladech

3. červenec 2012  |  Jan Černohouz

V běžném obchodním styku je email naprostou samozřejmostí, která vytlačila klasickou poštu do ústraní. Může být ale faktura poslaná emailem běžně daňovým dokladem podle zákona o DPH? Může. Alespoň pokud projde Parlamentem zákon, který právě schválila vláda.

Z pohledu zákona o DPH dnes daňové doklady posílané e-mailem nejsou vždy považovány za „elektronické doklady“. Těmi jsou jen ty, které obsahují zaručený elektronický podpis či značku nebo je-li věrohodnost jejich původu a neporušitelnost obsahu zaručena elektronickou výměnou informací (EDI).  

I když správce daně často daňové doklady posílané e-mailem toleruje, nemá tento způsob fakturace oporu v zákoně. To by se však mělo zanedlouho změnit. Návrh novely zákona o DPH, který v souladu s evropským právem zcela nově upravuje daňové doklady, v minulých dnech schválila vláda. Novela by měla být účinná od začátku příštího roku a měla by rozšířit skupinu elektronických daňových dokladů tak, aby jejich použití při obchodních transakcích snížilo nadměrnou administrativní zátěž plátců daně.

Co je a co není daňový doklad

Za daňový doklad bude stejně jako nyní považována písemnost, která splňuje zákonem stanovené podmínky. Podoba daňového dokladu bude moci být listinná nebo elektronická. Oproti stávající právní úpravě však novela již nepožaduje u elektronické podoby zaručený elektronický podpis, značku nebo EDI.

Shodně s dosavadním zněním zákona o DPH zůstává zachována nutnost souhlasu osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, s vystavováním daňového dokladu v elektronické podobě. Dochází však k rozšíření povinnosti souhlasu, neboť osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, musí souhlasit s použitím elektronického daňového dokladu, nikoli pouze s vystavením. Použitím daňového dokladu se má na mysli také jeho předání nebo zpřístupnění, včetně jeho uchování po celou dobu stanovenou pro uchovávání daňových dokladů.

Další velkou změnou je neměnnost daňového dokladu po celou dobu jeho existence. Nebude možné do daňového dokladu dopisovat žádné informace, tato povinnost se přesune do evidence pro daňové účely a platí pro listinné i pro elektronické daňové doklady. Tato změna bude mít navíc vliv na určení data vystavení daňového dokladu. Nově bude datum vystavení daňového dokladu to, které na dokladu uvede vystavitel. Obecná lhůta pro vystavení daňového dokladu bude stále 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění.

Po celou dobu existence daňového dokladu má daňový subjekt povinnost zajistit věrohodnost jeho původu, neporušenost jeho obsahu a čitelnost. Za čitelný lze podle návrhu považovat doklad, který je okem čitelný a pro člověka bez dalšího zpracování ihned pochopitelný. Způsob, jak všech těchto povinností dosáhnout, nechává zákon na daňovém subjektu. Dá se ale čekat, že podnikatelům pomůže metodický pokyn, který k této problematice vydá Generální finanční ředitelství.

Naše newslettery

×