Daně

I zbrusu nový rok 2015 s sebou přináší množství nových předpisů či jejich novel. Podnikatelé musejí počítat se změnami například v oblasti daní, provádění auditu, v pracovním a živnostenském právu. Na finančních trzích bude velkou událostí transformace družstevních záložen. Daňových úlev se dočkají rodiče s dětmi a všichni zřejmě uvítají zlepšení informací o potravinách a změny ve zdravotnictví. Nezapomíná se ani na ochranu životního prostředí a dopravu. Přinášíme vám přehled vybraných právních novinek, které jsou účinné od začátku nového roku 2015.

Od nového roku nás očekávají změny v oblasti daně z přidané hodnoty, které přináší nejnovější novelizace zákona o DPH transponující evropskou směrnici 2008/8/ES. Novely si musejí všímat hlavně evropští telefonní operátoři a poskytovatelé některých služeb přes internet, protože přinese nová pravidla pro stanovení místa plnění u telekomunikačních, elektronických a některých dalších služeb, poskytovaných individuálním zákazníkům neboli osobám nepovinným k dani.

Chystá se na vás správce daně s kontrolou daně z příjmů a vy si nejste jisti jejím výsledkem nebo u vás daňová kontrola dokonce již probíhá? Máte zároveň nevyužitou daňovou ztrátu z minulých let? V takovém případě pravděpodobně přemýšlíte o tom, jestli by tuto ztrátu bylo možno využít k minimalizaci možných sankcí. Tato úvaha je zcela jistě na místě. Donedávna však bylo možné využít ztráty pouze v omezené míře. Zdá se však naštěstí, že se situace změnila.

Čas od času se v českých médiích objeví stesky nad špatnou platební morálkou českých podnikatelů a firem. Objevují se různé žebříčky podle průměrné splatnosti faktur v jednotlivých odvětvích našeho hospodářství a jejich srovnání se zahraničím. V těchto srovnáních nedopadá ČR příliš lichotivě. Jsou však řešením tohoto nešvaru legislativní změny typu maximálních lhůt splatnosti? Nemyslím, že omezování smluvní volnosti je krokem správným směrem. Nemohlo by však pomoci zavedení takzvaného hotovostního účetnictví v DPH?

Spolu s účinností nového občanského zákoníku došlo k řadě změn také v daňových předpisech. Ač jsou některé jen legislativně technického charakteru, jiné přinášejí celou řadu věcných novinek. Jde třeba o úpravu týkající se daňově účinných opravných položek k pohledávkám vytvářených podle zákona o rezervách. Na první pohled se může zdát, že došlo ke zmírnění podmínek pro jejich tvorbu. V našem textu se podíváme na to, zda tomu tak skutečně je.

Legenda německého fotbalu Uli Hoeneß „odklonil“ před zraky německého daňového úřadu přes 28 milionů EUR (tři čtvrtě miliardy Kč) a stal se tak ve své zemi rekordmanem. Prezident německého velkoklubu Bayern Mnichov a majitel továrny na uzeniny ukázal, že trpělivost německého práva s daňovými hříšníky není bezmezná, když jeho pokus o „účinnou lítost“ nebyl soudcem uznán. Jak by Uli dopadl v Česku?

Letošní rok přinesl zásadní změny nejen v soukromém právu v podobě nového občanského zákoníku či zákona o obchodních korporacích, ale také v některých oblastech práva veřejného. Mezi jednu z větších změn patří bezpochyby zrušení daně darovací. Pokud se někdo domnívá, že to bude mít za následek konec diskusí o tom, zda mají bezúročné či nízko úročené zápůjčky daňové souvislosti, měl by se mít na pozoru.

Fyzické osoby to mají těžké, zákon o daních z příjmů se prakticky každoročně mění, a pokud chtějí zdanit své příjmy správně a přitom využít všech možností k optimalizaci daňové povinnosti bez cizí pomoci, mají před sebou nelehký úkol.

Evropská komise se nedávno pustila do Akčního plánu, který má pomoci s výběrem daní v členských státech. To ale není ze strany EU vše. Komisi podpořil Evropský parlament, který v květnu tohoto roku vydal usnesení o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům. V příštích letech by se tak měl zostřit například boj proti firmám, které porušují daňové zákony, stejně jako proti daňovým rájům.

Kvůli daňovým podvodům, unikům a „odklonům“ zisků do daňových rájů dochází v Evropské unii ročně ke ztrátám potenciálních daňových příjmů v řádech stovek miliard eur. Není proto divu, že se bojem proti těmto jevům začaly zabývat i evropské instituce v čele s Evropskou komisí. A právě snaha Evropské komise omezit daňové úniky a snížit využití tzv. offshore společností je s rostoucí potřebou financování protikrizových aktivit EU čím dál hmatatelnější.

Pokud poplatník vlastní pozemky, ze kterých mu plynou zdanitelné příjmy, jistě ví, že ve svém daňovém základu výdaje na pořízení takových pozemků nijak nezohlední. Vzhledem k tomu, že tyto výdaje nemusí být zanedbatelné, zajisté by poplatníci uvítali, kdyby bylo možné využít například daňových odpisů. Zůstane to jen zbožným přáním, nebo se snad poplatníci dočkají?

Další změnou, která nás od roku 2014 čeká v daňové oblasti a která je nepřímo vyvolána rekodifikací soukromého práva, je zrušení daně dědické a daně darovací. Nově tedy budou příjmy z bezúplatného nabytí majetku, například z dědictví nebo odkazu, z darování a jiné příjmy nabyté bez poskytnutého protiplnění, předmětem daně z příjmů.

Od roku 2014 se chystá změna v uplatňování daně z převodu nemovitostí. Podle návrhu projednávaného v Poslanecké sněmovně má být zákon, který tuto daň nyní upravuje, zrušen a od 1. ledna 2014 nahrazen novým zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí. Na jaké změny se máme připravit?

Ačkoli oblíbenost finančního leasingu kvůli neustále se zpřísňujícím podmínkám v daňové oblasti uvadá, jedná se stále o poměrně oblíbený způsob pořizování majetku. Na to, zda se finanční leasing v souvislosti s významnou novelizací daňových předpisů od 1. ledna 2014 výrazně změní, se podíváme v tomto článku.

Odpověď na tuto otázku přinesl v jednom ze svých nedávných rozhodnutí Nejvyšší správní soud. Potvrdil, že osobou, která je z hlediska zákona povinná k mimořádné 26 procentní dani, je distribuční společnost, jež elektrický proud od provozovatele elektrárny vykupuje. Provozovatel fotovoltaické elektrárny důsledky solární daně pochopitelně pocítí skrze nižší (sražené) výkupní ceny, z hlediska daňového řízení však nemá postavení účastníka.