Daně

Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů (tzv. sazbový balíček). Svého cíle chce novela dosáhnout především zvýšením daní z tabákových výrobků a tvrdého alkoholu, hazardních daní či zdaněním korunových dluhopisů. Návrh počítá s účinností od 1. ledna 2020.

S účinností od 1. listopadu vyřešila novela zákona situaci, kdy při pořízení nového bytu v budově, která je podle stavebních předpisů rodinným domem, nebylo možné uplatnit stejné osvobození, jaké platilo pro první úplatné nabytí vlastnictví bytu v bytovém domě.

Schválení novely zákona o EET, která spustila náběh třetí a čtvrté vlny, bylo tématem intenzivně diskutovaným v médiích. Díky tomu zřejmě většina podnikatelů pochopila, že se jich evidence tržeb začne týkat. Jako u každé nové povinnosti je potřeba předem se na ni připravit. Zamysleli jsme se proto nad některými detaily, které by se vám v praxi mohly hodit.

V souvislosti s mimořádným nárůstem poskytování ubytování prostřednictvím různých internetových platforem (jako jsou Airbnb, HomeAway, a další) v poslední době stát začíná řešit, zda a jak poskytování ubytování regulovat a zdaňovat. Jelikož toto sdílené ubytování poskytuje i v České republice poměrně mnoho fyzických osob, je namístě podívat se na tuto problematiku z pohledu daňového detailněji.

Institut ručení za nezaplacenou DPH je v poslední době poměrně často diskutovaným tématem, především v souvislosti s kauzami jako FAU, VEMEX či KOVÁŘ plus. Všechny tyto kauzy mají společného jmenovatele v tom, že správce daně tyto společnosti vyzval, aby jako ručitelé uhradily daň neodvedenou jejich dodavatelem. Nejnovější judikatura však může dát do rukou daňových subjektů v boji proti rozhodnutí o ručení za nezaplacenou DPH novou zbraň.

Jak správně jako fyzická osoba zdanit příjmy z prodeje cenných papírů a z titulu držby cenných papírů? Kdy je možné osvobození? Jak je to u dividend? U příjmů ze zdrojů v zahraničí? U daně, zaplacené v zahraničí a zápočtu? U cizoměnových příjmů a přepočtu na českou měnu? Všem, koho se dané téma týká, by mohl pomoci následující text.

Nejeden z plátců DPH se v případě vykázání nadměrného odpočtu dostal do nezáviděníhodné situace, kdy v důsledku prověřování vybraných plnění ze strany správce daně musel na vyplacení nadměrného odpočtu čekat. Velmi často se tito plátci svých oprávněných nároků dočkali až po několika měsících od doby, kdy jim měl být nadměrný odpočet vyplacen. Zadržování nadměrného odpočtu je pro spoustu plátců velmi nepříjemné a může dokonce ohrozit jejich fungování zvláště v případech, kdy k této situaci dochází opakovaně. Všem těmto plátcům dal určitou naději Krajský soud v Praze svým nedávným rozhodnutím.

Pokud plánujete koupi nebo prodej nemovitosti, případně již máte podepsané smlouvy, ujistěte se, že jste zohlednili zásadní změny týkající se daně z nabytí nemovitých věcí. Nová právní úprava obrací stávající nastavení a přináší několik dalších novinek – a to již od 1. listopadu 2016.

Mnoho českých obchodních společností je součástí větší, často mezinárodní skupiny. Obvykle je proto zajímají možnosti daňového plánování a optimalizace v přeshraničním rozměru včetně souvisejících rizik, které na ně mnohdy dopadají pod tlakem ze zahraničí. Tyto společnosti nejspíš bude zajímat, že Komise EU připravila návrh směrnice proti vyhýbání se daním (Anti Tax Avoidance Directive - "ATAD") a Evropský parlament přispěchal s návrhem zpřísňujících pravidel.

Daňový řád nabyl účinnosti už 1. ledna. 2011. Do dnešního dne však probíhají řízení, ve kterých se postupuje podle tzv. „předchůdce“ daňového řádu, tedy podle zákona o správě daní a poplatků. Je tomu tak díky přechodným ustanovením daňového řádu, která upravují problematiku přechodu na „nový“ předpis. V tomto článku se zaměříme na otázku, podle jakého z uvedených právních předpisů se postupuje v případě, že správce daně zavinil vznik přeplatku na dani, a daňovému subjektu tím pádem náleží úrok z tohoto neoprávněného jednání správce daně.

V srpnu 2014 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, které učinilo přítrž snahám některých daňových subjektů udělat si z Finanční správy továrnu na peníze. Otázky nastolené v rozhodovaném případě se však zaobíraly také tím, kdy se při posuzování nároku daňových subjektů na úrok z přeplatku zaviněného správcem daně použije daňový řád, který nabyl účinnosti 1. ledna 2011, a kdy se postupuje podle „předchůdce“ daňového řádu, tedy podle zákona o správě daní a poplatků.

Nejvyšší správní soud v Brně zveřejnil na počátku letošního roku významné rozhodnutí ohledně ručení odběratele za nezaplacenou DPH. Toto rozhodnutí dává částečnou odpověď těm, kteří mají obavy uzavírat obchody s partnery stojícími na prahu ekonomických potíží. Ukazuje se, že tyto obavy nemusí být neopodstatněné.

Ta zpráva zazářila na mediálním nebi jako kometa. Dle Soudního dvora Evropské unie (SDEU) je inovativní český vynález – daň darovací z emisních povolenek, které měly být bezplatně alokovány provozovatelům velkých českých energetických zdrojů – nesouladný s právem EU. Ale kdež, kontrovali zástupci veřejné moci, rozhodnutí SD EU je pozitivní, protože možnost uložení takové daně naopak potvrzuje. Jakpak to tedy vlastně je?

Koncem loňského roku bylo přijato několik změn, které mají ekonomicky podpořit rodiny s dětmi. Většinou se projeví až od nového roku, ovšem jednu z nich lze využít již za rok 2014.

Do vnějšího připomínkového řízení se v nedávné době dostal vládní návrh zákona o prokazování původu majetku. Ačkoli se o tomto zákonu diskutovalo již dříve, je tento vládní návrh zatím pravděpodobně nejblíže zavedení do praxe. Po tom, co vláda poslala návrh zákona do vnějšího připomínkového řízení, strhla se k němu v odborných kruzích velmi vzrušená debata. V čem zákon o prokazování původu majetku spočívá a jaké jsou jeho největší slabiny?