Články

Splnění daňové povinnosti je opět o něco komfortnější. Generální finanční ředitelství nově umožňuje podat další přihlášky k registraci elektronicky. Jde o přihlášku k registraci pro fyzické i právnické osoby, k registraci plátcovy pokladny a přihlášku k registraci k DPH.

Novela zákona o dani z nemovitostí odstraňuje dosavadní nejasnosti při zdaňování tzv. zpevněných ploch pozemků. Zpevněnou plochou pozemku je pozemek (nebo jeho část) druhu „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“, jehož povrch je zpevněn stavbou bez svislé nosné konstrukce. Tyto zpevněné plochy budou nadále zdaňovány pouze daní z pozemků.

Autorizovaný inspektor měl odlehčit přetíženým stavebním úřadům. Namísto toho stavebníci jeho razítko často zneužívali, aby se snadno zbavili těch, kdo se postavili proti stavbě. Lze institutu zkráceného stavebního řízení vůbec efektivně využít? Mohou se v něm osoby dotčené stavbou bránit případnému krácení svých práv? Díky letošnímu rozhodnutí Městského soudu v Praze mohou.

Evropská komise podala u Evropského soudního dvora žalobu na Českou republiku ve věci porušení Směrnice o DPH. ČR se údajně provinila tím, že umožňuje, aby se členem skupiny pro účely DPH stala také osoba nepovinná k dani.

Novela zákona o přeměnách, kterou v současnosti projednává Poslanecká sněmovna, by měla výrazně usnadnit přeshraniční fúze a přeměny. Sjednocuje českou úpravu s evropským právem, zjednodušuje informační povinnosti společností, definuje rozhodné okamžiky v procesu přeměny a posiluje práva společníků a věřitelů.

Aleš Hušák chce odjet na Menorku pěstovat na svých 80 ha půdy víno a melouny. Podle médií bral dle smlouvy, kterou soud nejspíše označí za neplatnou kvůli souběhu funkcí, nejen milionový měsíční příjem, ale každoročně také dva platy navíc, podíl na zisku, příjem člena představenstva, odměny a nezúčtovatelný reprefond.

První senát Ústavního soudu ve svém nálezu z března tohoto roku (I. ÚS 1768/09) mimo jiné vyslovil názor, že právní úpravu vytěsnění minoritních akcionářů (tzv. squeeze-out) platnou v období od června do října 2005 je nutné považovat za ústavně nekonformní, protože „absence dohledu ČNB neumožňovala náležitou ochranu stěžovatelových základních práv“. Toto rozhodnutí vyvolalo značný rozruch. Je totiž zřejmě v rozporu s předchozím a zřejmě i následným rozhodováním Ústavního soudu v obdobných věcech.

Náklady na roční odměny zaměstnanců se mají uplatnit jako daňově uznatelný náklad až ve zdaňovacím období, ve kterém je odměna zaměstnancům přiznána a vznikl na ni právní nárok. V březnu o tom rozhodl Nejvyšší správní soud.

Od 1. dubna 2011, kdy nabyla účinnosti novela zákona o DPH, je při poskytování skont a bonusů ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nově nutné provést opravu základu a výše daně. Povinnost provést opravu se vztahuje na dodavatele i odběratele.

V souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva a zákonem o obchodních korporacích dozná právo obchodních společností největších změn v celé historii Česka. Změna však může dopadnout velice špatně, nebudou-li dokončeny navazující zákony, jak v rozhovoru pro Hospodářské noviny upozornil Jan Dědič, partner Kocián Šolc Balaštík a zároveň jeden z autorů chystaného zákona.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství je naskenovaný a elektronicky odeslaný daňový doklad považován za řádně doručený. Musí být však zachována pravost původu dokladu, úplnost jejího obsahu a čitelnost. Pokud tak správci daně shledají u odběratele a dodavatele shodnost příslušných daňových dokladů, neměli by zpochybňovat způsob jejich doručení e-mailem.

Likvidátor společnosti musí jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud odmítne uznat zjevně důvodnou pohledávku věřitele, a vystaví tím společnost případnému soudnímu sporu o její vymožení, tuto svou povinnost poruší. Rozhodl o tom Nejvyšší soud ČR loni v listopadu. Toto rozhodnutí ale vyvolává několik otázek. Například, kdy je pohledávka důvodná? Lze toto rozhodnutí aplikovat i na členy představenstva nebo jednatele firem?

Partnerka advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Dagmar Dubecká v rozhovoru pro magazín Právo & Byznys hovoří o českém právním prostředí, aplikaci práva, tvorbě zákonů a prolínání české legislativy s evropskou. Zastává se rekodifikace soukromého práva, na kterou se ozývají i negativní reakce. Mluví také o své hlavní doméně, v níž u nás patří k naprosté špičce – o fúzích a akvizicích. Popírá, že tyto transakce lze dělat přes kopírák. Vysvětluje, že ačkoli jeden člověk nemůže umět všechny právní specializace, musí mít „žárovky“, které ho upozorní na možný zdroj problémů. Ten pak přenese na své kolegy – specialisty.

Jakých důležitých změn dozná právo obchodních společností v souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva? Na co se mají akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a družstva připravit? To v článku shrnuje člen rekodifikační komise pro zákon o obchodních korporacích Jan Dědič.

Nový občanský zákoník, nový zákon o obchodních společnostech a družstvech a nový zákon o mezinárodním právu soukromém představuje základ tzv. „rekodifikace soukromého práva“. Zrušen má být nejen stávající občanský zákoník, ale též obchodní zákoník, což by mělo mimo jiné vést k odstranění dvojí úpravy téhož. Dnes totiž například kupní smlouvu upravuje s určitými odlišnostmi občanský i obchodní zákoník.