Rozhovor: Schovávání za vlastní neschopnost už šéfům neprojde

15. duben 2011  |  Jan Dědič

V souvislosti s připravovanou rekodifikací soukromého práva a zákonem o obchodních korporacích dozná právo obchodních společností největších změn v celé historii Česka. Změna však může dopadnout velice špatně, nebudou-li dokončeny navazující zákony, jak v rozhovoru pro Hospodářské noviny upozornil Jan Dědič, partner Kocián Šolc Balaštík a zároveň jeden z autorů chystaného zákona.

Co považujete za největší změnu, kterou podnikatelům nový zákon o obchodních korporacích (ZoOK) přinese?

Základní myšlenkou je, že stát má zasahovat do soukromoprávních vztahů minimálně a má respektovat především vůli stran. Mnohá ustanovení obchodního zákoníku, zakládající v současnosti neplatnost kupř. kvůli neschválení valnou hromadou, se nahrazují jinými mechanismy. Při absenci znaleckého posudku se tak třeba upřednostňuje myšlenka, že strany si mají doplatit rozdíl v plnění do výše znaleckého poplatku. To mi přijde logické, proč má být taková smlouva neplatná.

Velice diskutovaným tématem je i snížení základního kapitálu společností s ručením omezeným na jednu korunu. Nemůže to znamenat oslabení jeho garanční funkce?

Praxe ukazuje, že základní kapitál je číslo, na které se nikdo v ničem nemůže spolehnout. Celá řada evropských států přišla na to, že základní kapitál neslouží jako forma ochrany věřitelů. Jde např. o Velkou Británii, Francii či Německo. Nemohli jsme k tomu ale přistoupit u akciové společnosti, kde to zakazuje směrnice stanovující minimální výši základního kapitálu. Jdeme tedy spíše cestou, že třetí osoby jsou povinny splnit závazky společnosti nebo za ně ručit, než nějakým podivným systémem zachování základního kapitálu, který opravdu nikoho neochrání. Více se však dnes mluví o testu solidnosti.

Co přesně má tento test solidnosti znamenat?

Znamená, že chce-li někdo podnikat, tak by měl být ochoten vložit do svého podnikání více vlastních prostředků. Důležitým indikátorem je zde základní kapitál. Pokud někdo není do svého podnikání ochoten vložit vlastní peníze, je to vnímáno jako něco podezřelého a je to známkou toho, že nemyslí své podnikání příliš vážně.

Nově by mělo dojít k vytvoření dvou odlišných modelů řízení akciových společností. Jak by měl v praxi jejich přerod vypadat a jak se to dotkne jejich vnitřní struktury?

Zákon bude obsahovat celou řadu ustanovení, která budou pro společnosti závazná a budou na ně dopadat automaticky. Pouze u pravidel, která si strany mohly nastavit dle vlastní vůle, jim bude dána možnost, aby si vybraly. Nebude jim k tomu stanovena žádná lhůta. Snažíme se vytvořit takovou úpravu, která pro společnosti bude natolik lákavá, že se jí dobrovolně podrobí.

Domníváte se, že by tím mohlo dojít k Delaware efektu (označení podle státu v USA, který je svým právním řádem pro společnosti tak výhodný, že více než polovina amerických firem je založena v tomto státě - pozn. red.)?

Ty úmysly tady zcela jistě jsou a nám jde o to, vytvořit právní prostředí, které by bylo zajímavé pro investory. Zkušenosti ze Spojených států nakonec ukázaly, že nezvítězí stát s nejměkčími podmínkami, ale ten, kde je vyrovnaná flexibilita a ochrana věřitelů společností.

Má v úpravě dojít k nějaké významné změně odpovědnosti statutárních orgánů?

Ano, došlo k významným změnám a zvýšení odpovědnosti statutárních orgánů v případech, kdy bude osvědčen úpadek a nedojde k učinění dostatečných opatření k jeho odvrácení, a to formou ručení. Dojde však zejména ke změně odpovědnosti zavedením nové domněnky nedbalosti. Ta bude znamenat, že není-li schopen někdo řádné péče a nevyvodí z toho pro sebe důsledky, tak jedná nedbale. Jinak řečeno: Nikdo se již nebude moci schovávat za to, že na určitou funkci nestačí.

Bude se moci člen statutárního orgánu vyvinit z odpovědnosti?

Ano, nově se zavádí pravidlo podnikatelského úsudku. Pravidlo pochází z anglosaské oblasti a znamená, že jedná-li někdo s potřebnou mírou znalostí a předpokládá v dobré víře, že jedná ku prospěchu společnosti, tak neodpovídá za výsledek tohoto jednání. To by bylo samozřejmě porušeno například v případech, kdy podnikatel obchází advokátní kanceláře, až posbírá dobrozdání, že něco dělá dobře. Takto selektivně to fungovat nebude. Odpovědnost by se měla vázat nikoliv k výsledku, ale k momentu, kdy došlo k přijetí rozhodnutí.

Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu Ivana Štenglová (rozhodujícího korporátní agendu - pozn. red.) bude muset z funkce kvůli věku do dvou let odejít. Může to mít nějaké větší důsledky pro praxi? Lze očekávat významnou změnu v rozhodování?

Myslím si, že bude velice záležet, jakou osobností bude senát doplněn. Otázkou tak spíše je, zdali budou chtít záměrně odlišit, nebo tam přijde někdo, kdo má zásadně jiné vidění problematiky a bude se snažit judikaturu zcela změnit. Navíc řada judikatury bude překonána novou právní úpravou, kde jsou některé věci výslovně řešeny, nebo jsou naopak řešeny úplně obráceně, než plyne ze současné judikatury.

Takže jde o dvě zásadní změny ve stejnou dobu. Jaký máte vůbec pocit z načasování rekodifikace?

K účinnosti by mělo dojít 1. 1. 2013. Z termínu mám strach - a to nikoliv proto, že bych si myslel, že všichni budou při pětileté legisvakační lhůtě (lhůta mezi platností zákona a jeho vstupem v účinnost - pozn. red.) po celou dobu studovat zákony. Z praxe vím, že to každý začne studovat čtrnáct dní před účinností. Mám však jinou obavu. Bude třeba změnit a znovelizovat celou řadu dalších předpisů, které navazují na občanský zákoník a ZoOK, a je otázkou, zda to při této relativně krátké legisvakační době bude vůbec možné. Pokud nebudou hotovy další navazující zákony, tak to bude obrovský krach.

Rozhovor vyšel 15. 4. 2011 v Hospodářských novinách.

Redakční poznámka: aktuálně se předpokládá účinnost zákona o korporacích k 1. 1. 2014.

Naše newslettery

×