Firmy

Již od 90. let se v České republice objevuje otázka regulace vztahu mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Hlavním argumentem pro její prosazení byla omezená možnost dodavatelů bránit se proti nežádoucím praktikám ze strany odběratelů, jako je například přenášení obchodního rizika odběratele na dodavatele, uzavírání smluvních vztahů pod nepřiměřeným nátlakem, či svévolné úpravy smluvního vztahu ze strany odběratele.

Když nájem skončí, pronajímatel a nájemce jdou každý svou vlastní cestou. Často se však zapomíná na to, že při skončení nájmu je třeba dořešit ještě několik podstatných otázek. Nejčastěji jde o finanční dorovnání, vypořádání případného zhodnocení prostor a změnu sídla nájemce.

Kdo by nechtěl dům za dvě třetiny odhadní ceny nebo automobil za zlomek jeho hodnoty? I přes tyto lákavé možnosti veřejné dražby pořád nejsou tak populární, jak by se dalo čekat. Dle dostupných údajů byl dokonce rok 2014 pro veřejné dražebníky nejslabším v posledních letech. Tento trend se odůvodňuje zejména nepříliš příznivou právní úpravou, která i přes mnohé novely nedostatečně reaguje na vývoj trhu a zájem provádět dražby elektronickou cestou. Zájemci si proto dodnes musí pro svůj příklep kladívkem licitátora často přijet do kamenné dražební místnosti. Vyplatí se to?

Více než 15 let probíhalo předávání osobních údajů do USA mimo jiné na bázi rozhodnutí Evropské komise o odpovídající ochraně poskytované podle zásad bezpečného přístavu (Safe Harbour). To už však po nedávném rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie neplatí. Proč k tomu došlo po takové době a jak se mají zachovat společnosti, které tento nástroj pro přenos osobních údajů do USA využívají?

To, že ochrana osobních dat je velké téma dnešní doby, nikdo nepochybuje. Uvědomuje si to i Evropská komise, která již delší dobu chystá novou právní regulaci tohoto odvětví v podobě nařízení. Nejde přitom o pole neorané. Již téměř 20 let se při ochraně osobních údajů postupuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU, která alespoň zčásti sjednotila právní úpravu pro území Evropské unie. Co má však přinést nové nařízení?

Na konci září zveřejnila Komise EU materiál, jehož účelem bylo představit jeden z jejích klíčových střednědobých projektů, tedy tzv. Unii kapitálových trhů. Podstatou tohoto ambiciózního plánu je soubor opatření, která by měla v budoucnu odstranit právní, administrativní a jiné bariéry mezi investory a podnikateli z různých členských států. Co vše lze tedy v následujících letech očekávat?

Nový občanský zákoník, účinný už přes rok a půl, v oblasti nemovitostí znovu zavedl starou římsko-právní zásadu „supeficies solo cedit“. Podle ní platí, že vše, co je pevně spojeno s pozemkem, je jeho součástí. Toto pravidlo bylo u nás v období komunistického režimu na řadu desetiletí opuštěno, mimo jiné proto, aby bylo možné stavět na pozemcích, které se státu nedařilo vyvlastnit. V praxi tak vzniklo mnoho zejména dopravních liniových staveb. S navrácením mnoha pozemků v restitucích pak bylo nutné řešit charakter takových staveb. Zásadně se tato problematika pak dotkla téměř každého českého letiště a jeho přistávacích drah, které téměř vždy leží na pozemcích více vlastníků.

Tlak na zvyšování transparentnosti právnických osob se zvyšuje spolu se vzrůstajícím významem, který rozvinuté země přikládají boji proti daňovým deliktům a korupci. V květnu tohoto roku schválená čtvrtá směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu přichází s novým požadavkem, aby členské státy EU zavedly registry konečných majitelů právnických osob, tj. registry lidí, kterým přímo či nepřímo patří významné podíly na právnických osobách nebo takové právnické osoby jinak ovládají.

An evolving demand for alternative forms of financing, particularly for SMEs, has been one of the legacies of the financial crisis, but such demand was growing even prior to the crisis. Tightening of access to bank loans, especially for small and medium-sized enterprises (SMEs), coupled with the attraction of more flexible borrowing terms of direct lending funds are likely to increase demand in Europe's private debt markets as companies look for alternative financing. In recent times, crowd funding, as an example of non-institutional lending has gained a particular appeal due to its organic nature and ease of participation. However, another form of non-bank lending, perhaps with less glamorous appeal than crowdfunding, has been steadily gaining ground, that of non- bank institutions – debt funds.

Parlament v minulých dnech konečně zrušil zákon, který od svého přijetí v roce 2006 nikdy nezačal a zřejmě ani neměl začít platit, soudě podle opakovaných pokusů o jeho zrušení a odkladů účinnosti. Pověstný hřebíček do rakve má brzy přidat prezident svým podpisem novely zákoníku práce, která právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání formálně navrací do režimu pracovního práva. Škoda jen, že čas pro vylepšení současného modelu, popřípadě pro hledání realizovatelného řešení úrazového pojištění zaměstnanců, byl zbytečně promarněn.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je v Česku už nějakou dobu účinný. Počet pravomocně odsouzených společností postupně zvyšuje, a tak je v praxi čím dál naléhavější otázka náhrady škody, která je s trestní odpovědností firem spojená. Firmy asi bude nejvíce zajímat, zda se mohou „hojit“ na svých zaměstnancích či jiných osobách, které se konkrétně za firmu protiprávního jednání dopustily.

Úprava náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle starého občanského zákoníku byla nerozlučně spjata s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tato tzv. náhradová vyhláška určovala výši náhrady nemajetkové újmy (bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění) pomocí standardizovaných výší peněžních plnění určených podle bodového ohodnocení příslušného ublížení na zdraví. Například zhmoždění lokte tak bylo ohodnoceno na 2 400 Kč, traumatická ruptura krční meziobratlové ploténky na 12 000 Kč a nitrolební poranění s bezvědomím delším než 7 dní na 48 000 Kč. Ke zvyšování takto určených náhrad docházelo pouze výjimečně.

Nový občanský zákoník obsahuje ve své obecné části ustanovení na ochranu slabší strany v hospodářském styku. Praxe v této souvislosti přinesla několik interpretačních problémů týkajících se toho, co ještě je, a co již není tímto zneužitím či využitím závislosti slabší strany nebo dosažením nedůvodné rovnováhy ve vztahu smluvních stran. České judikatury se v této věci také nedostává. Při překlenutí popsaných výkladových potíží můžeme hledat inspiraci ve Francii, kde nedávno na podobné téma rozhodoval nejvyšší soud.

Kdo ovládá globální byznys na internetu? Google, Apple, Facebook a Amazon, tedy Američané. EU s tím hodlá něco udělat a má plán - jednak regulací silnou americkou čtveřici omezit a jednak vytvořit jednotný digitální trh v Evropě, který dosud v podstatě neexistuje.

Jedním z právních institutů, který přinesl do českého práva nový občanský zákoník, je i tzv. neúměrné zkrácení. Ten dává straně smlouvy možnost žádat její zrušení či obdržet dodatečné plnění, je-li plnění druhé strany v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla ona sama. Avšak vzhledem k tomu, že judikatura českých soudů k tomuto novému pravidlu zatím chybí, nepanuje mezi právníky shoda na jeho výkladu a reálném dopadu do smluvní praxe. I proto pro nás může být poučné nedávné rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora o použitelnosti pravidla neúměrného zkrácení na internetové aukce typu eBay.