Firmy

Jednou ze základních podmínek provozování živnosti je takzvaná bezúhonnost. Za bezúhonnou osobu se přitom nepovažuje podle živnostenského zákona ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Otázkou, jakým způsobem vykládat onu „souvislost s podnikáním“, se zabýval v nedávné době Nejvyšší správní soud.

Letos na jaře nabyla účinnosti novela zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Jaké novinky novela přináší a co to bude znamenat nejen pro podnikatele?

Předávání osobních údajů z Evropy do USA bude podléhat nové úpravě. Evropská komise minulý týden schválila tzv. Štít soukromí (Privacy Shield), který nahrazuje dřívější dohodu s USA. Tu totiž loni zrušil Soudní dvůr EU. Ani nový Štít však nemusí vydržet dlouho.

Jednáme-li ve víře v úplnost a pravdivost zápisu v katastru nemovitostí, poskytuje nám zákon ochranu v rámci tzv. principu materiální publicity. Pokud tedy například plánujeme koupit nemovitost zapsanou v katastru a jednáme s jejím vlastníkem, poskytuje nám zákon ochranu, i kdyby této osobě ve skutečnosti vlastnické právo nesvědčilo. Jaké možnosti ochrany pak ale mají skuteční vlastníci, kteří takto v katastru nemovitostí z nějakého důvodu vedeni nejsou?

Zahraniční občan (fyzická osoba) s místem pobytu mimo území Evropské unie, který v tuzemsku nakoupí zboží, má za určitých podmínek nárok na vrácení DPH zaplacené v kupní ceně zboží, které jí prodá plátce daně. Pokud však v rámci kupní ceny částku odpovídající DPH uhradí, na koho se má s případnými spory ohledně nároku na vrácení poskytnutého plnění obrátit? Na civilní soud, nebo na finanční úřad?

Podle nových statistik Mezinárodního rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory (ICC) dále roste počet mezinárodních komerčních arbitráží. V roce 2015 byl zahájen druhý nejvyšší počet nových případů za 93letou historii tohoto rozhodčího soudu. Roste také hodnota nových arbitráží.

O nelegálním sdílení filmů, hudebních záznamů a jiných děl chráněných autorským zákonem již bylo napsáno mnoho a není pochyb o tom, že takové jednání může vést až k případné trestní odpovědnosti. Zajímavá je z tohoto pohledu otázka, jakým způsobem soudy určují případnou škodu či ušlý zisk nositelů autorských práv. Tou se v nedávné době zabýval Nejvyšší soud.

Je to již více než dva roky, co jsme vás informovali o věcném záměru zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který by měl nahradit současnou úpravu týkající se přestupků. Snahou nového zákona by mělo být především sjednocení základu odpovědnosti za přestupky fyzických nepodnikajících osob a odpovědnosti za jiné správní delikty právnických osob a podnikatelů. Měla by tak být odstraněna absence obecné úpravy tzv. jiných správních deliktů, a to tak, že veškeré správní delikty by byly zahrnuty a posuzovány jednotně podle nového zákona. Přestože projednávání zákona je zatím stále na půdě Poslanecké sněmovny, stojí za to se podívat, jakým způsobem se zákonodárce vypořádal s konstrukcí správní odpovědnosti u právnických osob.

Podle nových statistik byl rok 2015 rekordní. Došlo k zahájení doposud nejvyššího počtu nových investičních žalob, které investoři podali k washingtonskému Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID). Překvapivé je, že nejčastěji byly žalovány západoevropské státy.

V polovině dubna tohoto roku Evropský parlament schválil finální podobu nových pravidel v oblasti ochrany osobních údajů. Čtyřleté vyjednávání vyústilo v přijetí dvou předpisů - obecného nařízení o ochraně osobních údajů a směrnice, která zakotvuje standardy zacházení s osobními daty ze strany orgánů činných v trestním řízení. Závaznosti nabudou oba předpisy za dva roky; směrnici musí členské země do 6. května 2018 převést do vnitrostátní legislativy, nařízení začne platit od 25. května 2018 bez dalšího. Směrnice bude mít značně specifické uplatnění, níže proto zmiňujeme jen hlavní rysy nařízení.

Mnoho českých obchodních společností je součástí větší, často mezinárodní skupiny. Obvykle je proto zajímají možnosti daňového plánování a optimalizace v přeshraničním rozměru včetně souvisejících rizik, které na ně mnohdy dopadají pod tlakem ze zahraničí. Tyto společnosti nejspíš bude zajímat, že Komise EU připravila návrh směrnice proti vyhýbání se daním (Anti Tax Avoidance Directive - "ATAD") a Evropský parlament přispěchal s návrhem zpřísňujících pravidel.

Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Tolik strohá slova zákoníku práce. Bohužel v něm není řečeno, jak se zaměstnavatel dozvídá o adrese, na kterou smí doručovat zaměstnanci své písemnosti určené do jeho vlastních rukou. Co se rozumí poslední známou adresou, proto nedávno objasnil Nejvyšší soud. Zaměstnavatele však tím zřejmě nepotěšil.

Od 1. ledna 2014, kdy proběhla rekodifikace soukromého práva v Česku, se ve vztahu k zástavnímu právu k (obchodnímu) podílu vyrojilo mnoho domněnek, které mohla vyvrátit pouze soudní praxe. Mezi ty frekventovanější patřilo to, že zástavní právo k podílu v korporaci, který není inkorporován v listině, lze zapsat do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, resp. že se jedná o ekvivalent zápisu tohoto zástavního práva do obchodního rejstříku nebo dokonce, že je nutná kombinace obou postupů.

Koupě bytu či domu bývá pro každého velkou finanční investicí, kterou uskutečňuje zpravidla jednou za život. Kupující by při ní měl být na pozoru, aby o vložené prostředky nepřišel. Především by měl kupující zkontrolovat, zdali osoba, s níž jedná, je oprávněna nemovitost prodat.

Nezřídka firmy přikazují svým zaměstnancům, aby při práci nosili povinný oděv. Ať už jde o služební stejnokroje jako výraz podnikové příslušnosti anebo o minimální standardy v odívání, jež mají vyjadřovat příslušnou úroveň firemní kultury, nabízí se otázka, zda se zaměstnavatel může platně rozloučit s jedincem, který stanovená pravidla oblékání cíleně nerespektuje. Jak při ukončení pracovního poměru s takovým neposlušným pracovníkem (ne)postupovat, nedávno zaměstnavatelům poradil Nejvyšší soud.