Firmy

Jsou prakticky kdekoli. V bytových domech, na veřejných prostranstvích, v hotelích i v zaměstnání, tam všude je normální narazit na kamerové systémy. Mohlo by se proto zdát, že jejich právní úprava bude zcela jednoznačná a srozumitelná. I toto zdání však může klamat, jak už tomu někdy bývá.

Věřitelé často požadují, aby jednatelé nebo společníci vystavili směnku na zajištění dluhu společnosti. Ti ji často vystaví, protože nepochybují, že společnost úvěr řádně splatí. Myslí si, že tím pro ně bude celá záležitost vyřešena. V tom se však mohou šeredně mýlit. Směnku mohou nakonec zaplatit, i když firma úvěr splatila.

Antimonopolní úřad dal výrobci sportovních potřeb více než dvoumilionovou pokutu za nepovolenou dohodu o cenách. Podkladem pro ni byla především elektronická komunikace mezi výrobcem a odběrateli.

Povinnost členů statutárních orgánů jednat s péčí řádného hospodáře zůstane zachována i po rekodifikaci soukromého práva od roku 2014. Ovšem není péče jako péče. Nová právní úprava přinese změny, které by nás měly alespoň o krok přiblížit světovým trendům.

Sázka, hra a los náleží k takzvaným odvážným smlouvám. To znamená, že jejich výsledek není předem znám a záleží na náhodě. Upravuje je už dnešní občanský zákoník, ale pouze stručně. Jen konstatuje, že výhry ze sázek a her nelze vymáhat ani platně zajistit, což se vztahuje i na půjčky k tomuto účelu vědomě poskytnuté.

V seriálu o dubnové novele zákona o veřejných zakázkách jsme prošli zásadní změny, které mají dopad na zadavatele i uchazeče o veřejné zakázky. O některých novinkách zatím zmínka nebyla. Jde třeba o širší definici dotovaných zadavatelů, konec takzvaných losovaček nebo povinné elektronické aukce. Podívejme se na ně teď.

Nedávná novela zpřísnila sankce za práci načerno a inspekce práce vytasila k potírání tohoto nešvaru originální trumfy. Pokud podnikatel hned při kontrole neprokáže, že zaměstnává své pracovníky oprávněně, měl by mít později smůlu. Nově se totiž k později dodaným důkazům nemá přihlížet.

Složitá, zatěžující a ne zrovna konkurenceschopná je dnes úprava s.r.o. v obchodním zákoníku. Přehorlivá snaha českého zákonodárce nepřinesla ani tak větší bezpečnost, jako spíš více komplikací. Uvolnit ruce by měl manažerům od roku 2014 nový zákon o obchodních korporacích. Zde jsou hlavní změny.

Už jen zhruba měsíc mají firmy, které chtějí v příštích měsících vyplácet dividendy a jejichž účetní rok je shodný s kalendářním rokem, na přípravu účetní závěrky, její schválení valnou hromadou a následné rozhodnutí o rozdělení zisku včetně dividend. Pokud to nestihnou, mají na dalšího půl roku s výplatou dividend utrum.

Takže si to shrňme od začátku: V roce 2005 byl přijat zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který stanovil základní pravidla této podpory.

Málokterou část obchodního zákoníku znají podnikatelé tak důvěrně jako § 196a, upravující obchody mezi spřízněnými osobami. Ne vždy to je ale důvěrnost něžná a vítaná. Český zákonodárce totiž původně evropské pravidlo neupravil zrovna šťastně. Zdá se, že rekodifikace přinese zlepšení.

Dubnová novela přinesla i několik změn pro nespokojené účastníky tendrů, kteří se chtějí bránit proti nesprávnému postupu zadavatelů.

I dnešní právní úprava nabízí řadu možností, jak se vyhnout placení povinného pojistného. Přinášíme jejich přehled. Zvažte ale, jestli je to skutečně tak výhodné, jak to vypadá.

Pryč je doba, kdy bylo jméno naší společnosti spojováno s korupcí, říká Dale A. Martin, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Siemens Maďarsko. Nedávno zavítal do Prahy na konferenci s protikorupční tematikou, kterou pořádala newyorská advokátní komora NYSBA spolu s Českou advokátní komorou. Strojírenský gigant přijal podle svého ředitele tvrdá protikorupční opatření, mezi něž patří i zákaz darů politickým stranám a přísné limity tzv. korporátní pohostinnosti.

I v závěrečné fázi zadávacího řízení došlo díky novele zákona o veřejných zakázkách ke změnám. Novela například zkrátila lhůty, po jejichž uplynutí musí zadavatelé oznámit výsledky tendrů.