Novela zákona o veřejných zakázkách usiluje o větší transparentnost zadávání veřejných zakázek. Napomoci tomu má i povinné předběžné oznamování, tzv. rekapitulační uveřejňování a povinné odůvodnění zakázek. Ve třetím díle seriálu se na ně podíváme blíž.

Ústavní předpisy stanoví, že naše záležitosti musí být rozhodnuty spravedlivě a v přiměřené lhůtě, respektive bez průtahů. Jak se tedy bránit a postupovat, když vás státní orgány nebo orgány krajů a obcí nezákonně poškodí nebo když dlouho čekáte na vydání rozhodnutí?

Ve druhém díle našeho miniseriálu o návrhu směrnice o společném konsolidovaném základu daně (CCCTB) se blíže seznámíme s jejím obsahem. Zaměříme se především na základní principy stanovení CCCTB, samotný způsob výpočtu CCCTB a jeho rozdělení mezi jednotlivé členské státy, v nichž jsou jednotliví členové konsolidující skupiny daňovými rezidenty.

Kombinace výrazně odlišných cen léků v různých státech a volného pohybu zboží v EU přináší nevyhnutelný problém: léky se reexportují tam, kde za ně distributoři - nikoliv farmaceutičtí výrobci - dostanou více peněz. Doplácejí na to čeští pacienti i farmaceutické firmy.

Ačkoliv začátek účinnosti zákona o specifických zdravotních službách připadá na prvního dubna, věřte, že se nejedná o aprílový žert a zákon se podstatně dotkne všech zaměstnavatelů. Stručně vám přiblížím jak.

Velká novela zákoníku práce změnila od začátku letošního roku i poskytování cestovních náhrad zaměstnancům. Komplikace v řadě firem vyvolalo například povinné snižování stravného kvůli bezplatně poskytnutému jídlu při pracovní cestě, které dopadá i do režimu daní a povinného pojistného.

Ve druhém díle seriálu se zaměříme na dvě změny, které jsou sice rozsahem textu malé, o to větší však budou mít význam v praxi. Jde o nové limity veřejných zakázek malého rozsahu a zcela novou kategorii tzv. významných veřejných zakázek.

Chcete od obce například koupit pozemek, dům nebo byt? Pak si raději ověřte, že obec splnila všechny podmínky, které jí zákon k převodu nemovitostí nařizuje. Jinak byste se mohli později dočkat nemilých soudních sporů.

Tak tu máme rekodifikaci. Prezident Klaus podepsal v únoru dva důležité zákony, občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Nové předpisy změní kromě dalšího pravidla týkající se koncernů, účetnictví i ovlivňování.

O praní špinavých peněz, slovy zákona „legalizaci výnosů z trestné činnosti“, už asi slyšel každý. Ne všichni si ale uvědomují, že čtyři roky starý zákon nakazuje prakticky všem, kteří zprostředkovávají obchody klientům, dodržování několika nikoli nepodstatných povinností. Jaké to jsou?

V závěrečném díle se podíváme na to, jak má podle nového zákona vypadat trestní řízení vedené proti firmám. Budou u něho platit podobné zásady jako u lidí, například právo na obhajobu či presumpce neviny. Podpůrně se také v řadě situací využije trestní řád. Přesto musí společnosti počítat i s novinkami.

Ne vždy, když firma poruší pravidla hospodářské soutěže, musí nutně přijít trest od ÚOHS. Řešení totiž může mít název „soutěžní advokacie“. Jednoduše řečeno – když provinilá firma splní určité podmínky, antimonopolní úřad sankci nakonec nemusí uložit. Co je pro to třeba udělat?

Nové povinnosti pro poskytovatele internetového připojení či mobilní operátory, zpřísnění podmínek šíření spamů nebo změny ve sporech ohledně zpracování osobních údajů. To vše přinesly v uplynulé době novely několika zákonů. V čem je situace oproti dřívějšku jiná?

Už v půlce dubna by mohl Evropský parlament v prvním čtení projednat ožehavé téma – návrh směrnice týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. A to i přesto, že proti němu protestuje řada členských zemí EU. Je proto nejvyšší čas se na návrh podívat zblízka.

Zaměstnavatel se rozloučil se svým zaměstnancem. Nechal mu výpověď podepsat a předal mu kopii listiny. U soudů ale narazil. Proč?