Povinná praxe, přísná bezúhonnost, tvrdší zkoušky i řada poplatků. Nejen to se dotkne insolvenčních správců, pokud Parlamentem v blízké budoucnosti projde novela, kterou nedávno schválila vláda.

Za necelé dva roky nabudou účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, které tvoří páteř soukromoprávní rekodifikace. Na seznámení se změnami nezbývá tak moc času, jak by se snad mohlo zdát. Přinášíme proto jeden z prvních přehledů novinek.

Po více než 40 letech fungování současného systému DPH nazrál čas na revizi. Důvodem jsou měnící se podmínky na jednotném trhu EU, ale také globalizace a technologický pokrok v mnoha oblastech podnikání. Ačkoli je úprava dosavadního systému DPH běh na dlouhou trať, stojí za to shrnout si dosavadní vývoj v této oblasti.

Jedním ze základních kamenů prevence praní špinavých peněz je uchovávání stop o přesunech majetku a jejich aktérech. Zákon mluví zřetelně, v praxi ale někdy vznikají nejasnosti. Jak se soudy například postavily k tomu, když se identifikaci odmítla podrobit pojišťovna?

Pokud půjčíte peníze a stanovíte, že vám je dlužník má vrátit, až mu řeknete, následující článek by vás mohl zajímat. Zdánlivá převaha nad dlužníkem totiž skrývá netušená úskalí, jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Zákon je jasný: dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné. V praxi ale jejich odhalení bývá složité. Účinné je proto motivovat provinilce, aby se k nim sami přiznali. Výslovně to má umožnit novela, která se právě nachází ve Sněmovně.

Pátý díl seriálu k dubnové novele zákona o veřejných zakázkách věnujeme změnám, ke kterým došlo u požadavků veřejných zadavatelů na kvalifikaci uchazečů.

I v poslední části seriálu se podíváme na novinky, které by přinesla evropská směrnice o konsolidovaném základu daně (CCCTB). Jde hlavně o daňové odpisy a ztráty, rozdělení základu daně ke zdanění v jednotlivých členských státech EU či vztah konsolidující skupiny ke správcům daně.

Poslanecká sněmovna projednává návrh novely insolvenčního zákona. Ta by měla zabránit v praxi čím dál rozšířenějším šikanózním insolvenčním návrhům, jež podávají věřitelé s úmyslem poškodit a zdiskreditovat své konkurenty.

Souběh funkcí je paralelní výkon funkce člena statutárního orgánu s manažerskou pozicí vykonávanou v pracovněprávním vztahu. Od 90. let jej soudy netolerovaly, přesto jej většina firem praktikovala. Od letoška je výslovně povolen. Od roku 2014 se ale úprava znovu změní.

Čerstvá novela zákona o veřejných zakázkách přinesla několik změn i co se týče lhůt a zadávací dokumentace. Přestože se jedná o změny, které by neměly výrazněji zadavatele zatížit, jsou pro správné zadání veřejné zakázky klíčové a zadavatel by se s nimi měl dobře seznámit.

Smí americký soud nařídit evropské společnosti, aby předložila důkazy a postupovala přitom podle federálních zákonů? Ano. A to i tehdy, kdyby jí to jiné, evropské zákony zakazovaly.

Může finanční úřad „vybírat“ DPH z rozhlasových poplatků? Ne, míní Český rozhlas. Nejvyšší správní soud už podruhé vyhověl kasační stížnosti veřejnoprávního média. Spor se tak podruhé vrací k Městskému soudu v Praze. Věc je zajímavá nejen pro ty, kdo mají co do činění s DPH.

Manažery velkých firem i investory může zajímat, že nově lze převádět obchodní podíly i v průběhu fúzí nebo rozdělení, a to díky několik měsíců staré novele zákona o přeměnách. Co přesně je pro to třeba udělat?

Je výsostným právem zaměstnavatele rozhodovat, jaké zaměstnance a v jakém počtu bude zaměstnávat. To je snad jasné, řeknete si. Přesto to nedávno zopakoval Nejvyšší soud, když nedal za pravdu žalobkyni, která své propuštění z práce považovala za chybné, účelové, diskriminační, a tím pádem i neplatné.