Trhy & finance

Zákon o podporovaných zdrojích energie, který bude účinný od roku 2013, je dnes už bezpečně součástí českého právního řádu. Po pár měsících od jeho přijetí na něj můžeme hledět s jistým odstupem. K ZoPZE, jak se zákonu mezi právníky a energetiky důvěrně přezdívá, jsme shromáždili nejčastější tvrzení, která se pokusíme okomentovat.

Vláda bude zítra schvalovat návrh novely obchodního zákoníku, „diktovaný“ další bruselskou směrnicí. Podnikatelé si podle ní budou muset platit za zboží a služby do 60 dní. Domluvit si delší splatnost půjde jen tehdy, nebude-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Ještě nepřevedená směrnice uspěla v jedné z anket jako nejlepší zákon. Podle mého názoru jde ale o nesmysl.

Do Parlamentu míří novela zákona o pojistné smlouvě, zohledňující loňské zrušení výjimky z antidiskriminační směrnice. Nedotkne se „starých“ smluv a předem dohodnutých změn. Ženám ale přinese absurdní „ochranu před diskriminací“, za niž si patřičně zaplatí. Pojišťovnám pak komplikace při správě pojistných smluv.

Transparenční směrnice, kterou důvěrně znají emitenti i investoři na regulovaných trzích, by měla podle návrhu Evropské komise z konce loňského roku doznat změn. Co přesně se chystá a čeho tím chce Komise dosáhnout? Přinášíme stručný přehled novinek, které by měly osm let starou směrnici proměnit.

Nejvyšší správní soud před časem definitivně potvrdil rozhodnutí antimonopolního úřadu, jímž byla spolku provozovatelů pohřebních služeb uložena půlmilionová pokuta. Důvodem byly vnitřní předpisy spolku. Ač maskovány bohulibými názvy, měly pragmatický a zakázaný cíl.

Víc než kdy jindy si dnes podnikatelé nemohou být jisti, zda proti nim nebude zahájeno insolvenční řízení. Pokud bude, nabízí se otázka, jestli jim jejich obchodní partneři mohou automaticky přerušit dodávky zboží či služeb, když šance, že dostanou zaplaceno, není vysoká. Tady je jeden z možných názorů.

Zákaz zajištění nebo splácení spotřebitelských úvěrů směnkami či šeky, přiměřenost zajištění nebo písemná forma smlouvy o zprostředkování spotřebitelském úvěru. To vše obsahuje návrh novely, který by měla brzy projednat vláda. Je v zásadě přínosný, vyvolává však i nejasnosti. Podívejte se na hlavní posuny, které přináší.

Věřitelé často požadují, aby jednatelé nebo společníci vystavili směnku na zajištění dluhu společnosti. Ti ji často vystaví, protože nepochybují, že společnost úvěr řádně splatí. Myslí si, že tím pro ně bude celá záležitost vyřešena. V tom se však mohou šeredně mýlit. Směnku mohou nakonec zaplatit, i když firma úvěr splatila.

Sázka, hra a los náleží k takzvaným odvážným smlouvám. To znamená, že jejich výsledek není předem znám a záleží na náhodě. Upravuje je už dnešní občanský zákoník, ale pouze stručně. Jen konstatuje, že výhry ze sázek a her nelze vymáhat ani platně zajistit, což se vztahuje i na půjčky k tomuto účelu vědomě poskytnuté.

Ministerstvo financí chystá novou úpravu kolektivního investování. Brzy se rozhodne, zda se z Česka stane sexy přístav pro venture kapitál, nebo jestli vznikne další zákon z řady „úředníci úředníkům“.

Takže si to shrňme od začátku: V roce 2005 byl přijat zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který stanovil základní pravidla této podpory.

Málokterou část obchodního zákoníku znají podnikatelé tak důvěrně jako § 196a, upravující obchody mezi spřízněnými osobami. Ne vždy to je ale důvěrnost něžná a vítaná. Český zákonodárce totiž původně evropské pravidlo neupravil zrovna šťastně. Zdá se, že rekodifikace přinese zlepšení.

Podobně jako u nás i na Slovensku převzal Centrální depozitář evidenci zaknihovaných cenných papírů po Středisku cenných papírů. Stalo se tak už v roce 2004, ale až od roku 2011 depozitář zpoplatnil vedení majetkových účtů drobných akcionářů.

Pryč je doba, kdy bylo jméno naší společnosti spojováno s korupcí, říká Dale A. Martin, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Siemens Maďarsko. Nedávno zavítal do Prahy na konferenci s protikorupční tematikou, kterou pořádala newyorská advokátní komora NYSBA spolu s Českou advokátní komorou. Strojírenský gigant přijal podle svého ředitele tvrdá protikorupční opatření, mezi něž patří i zákaz darů politickým stranám a přísné limity tzv. korporátní pohostinnosti.

Rozhodnutí evropských soudců: pokud firmy předloží soutěžnímu úřadu dokumenty, aby byly omilostněny při kartelu, mohou důkazy posloužit soukromým osobám při vymáhání náhrady škody.