X Lege je publikační platformaZelená kniha o DPH: Podnikatele rozčilují hlavně výjimky a prokazování osvobození
Jednoduchost, efektivita, neutralita a odolnost vůči podvodům. Tak by podle Komise mělo vypadat fungování DPH v EU v budoucnu. Změny by měly snížit náklady na daňovou agendu a zvýšit daňové výnosy členských států. S jakou reakcí se konkrétní otázky europolitiků setkaly u odborné veřejnosti?
Stížnosti na současný systém DPH se týkají hlavně složitosti takzvaných intrakomunitárních plnění (mezi jednotlivými státy EU). Ta vede ke zvýšeným nákladům, které musí firmy vynakládat na daňovou agendu. Tyto náklady se násobně zvětšují s počtem zemí, ve kterých podnikatelé působí, nebo do kterých dodávají zboží či služby. Zjednodušení systému DPH podle podnikatelů komplikuje hlavně nedostatečná harmonizace této daně a z toho vyplývající problémy.
Faktem je, že ačkoli systém DPH v rámci EU harmonizován oficiálně je, existuje pořád mnoho výjimek, které jednotlivým členům EU umožňují odlišný přístup k vybraným oblastem. Za pravdu mi dá s velkou pravděpodobností každý, kdo někdy zjišťoval, jaké daňové dopady budou mít jeho přeshraniční transakce. To se může týkat například povinnosti registrace k DPH v jiném členském státě, pochybností ohledně osvobození určitého plnění od DPH či rozdílné aplikace snížených sazeb DPH na různé druhy zboží či služeb.
Znepříjemňuje to život těm, kteří jsou aktivní na trzích více členských států, ale především to narušuje fungování jednotného trhu EU. Právě proto byly nejrůznější výjimky, komplikující výběr DPH, jednou z hlavních připomínek odborné veřejnosti, když ji Evropská komise v rámci Zelené knihy požádala o názor na aktuální fungování systému v Unii.
Evropská komise proto přišla s návrhy, které se snad do praxe v dohledné době promítnou. Patří mezi ně zavedení internetového portálu, na kterém by ve všech unijních jazycích byly uvedeny základní informace o jednotlivých systémech DPH v rámci EU. Mělo by jít hlavně o údaje o povinnosti registrace, požadavcích na daňové doklady, o sazbách DPH, daňovém přiznání, speciálních požadavcích a omezeních v uplatnění nároku na odpočet daně. Všechna data by měla být pravidelně aktualizována.
Dalším krokem k jednoduššímu systému DPH by mohly být i jednotné formuláře daňových přiznání. Jako nezbytné se také jeví přesnější definování některých pojmů užívaných Směrnicí o DPH. K tomu by měla sloužit určitá platforma mezi Komisí, členskými státy a odbornou veřejností. V Česku v této roli fungují například takzvané koordinační výbory Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství.
Co dalšího byznysmenům vadí
Odborná veřejnost, v níž byli zástupci profesních organizací, velkých korporací i neziskového sektoru, také často kritizovala prokazování osvobození DPH při dodání zboží do jiného členského státu či z důvodu neuplatňování daně na služby poskytované v rámci EU.
Další připomínky zmiňovaly požadavek na sjednocení pravidel pro konsignační sklady a skladování vůbec. Jinou Achillovou patou současného systému DPH jsou dle názoru podnikatelů rozdíly v přístupu k osobní přepravě nebo mnohdy nejasné postavení subjektů zabývajících se prodejem zboží přes internet (e-shopy). Všem těmto oblastem by určitě pomohla nová a především jednotná pravidla napříč EU.
V dalším díle se blíže podívám hlavně na efektivitu současného systému DPH.