X Lege je publikační platformaNovelou zákoníku práce krok za krokem: dohoda o provedení práce pružnější nebude
Po novoroční přestávce se v třinácté části seriálu o novele zákoníku práce kriticky podíváme na nové podmínky uzavírání dohod o provedení práce. Netrpělivě očekávané zvýšení hodinového limitu je znehodnoceno zavedením odvodů sociálního a zdravotního pojištění z měsíční odměny vyšší než 10 tisíc Kč.
Do konce minulého roku byly dohody o provedení práce osvobozeny od plateb pojistného. Práce bylo možné konat v rozsahu maximálně 150 hodin u jednoho zaměstnavatele. Zákon neurčoval, co musí dohoda o provedení práce obsahovat.
Nově lze sjednat dohodu v rozsahu 300 pracovních hodin namísto dosavadních sto padesáti. Kromě vítaného zdvojnásobení dovoleného rozsahu práce je další výraznou změnou zavedení odvodů sociálního a zdravotního pojištění z měsíční odměny vyšší než 10 tisíc Kč. Dohody s měsíční odměnou vyšší než stanovený limit tak budou spíše výjimkou, protože práce prodražená o pojistné samozřejmě nebude ekonomicky zajímavá.
Nová úprava není flexibilnější
Další problém je navazující povinnost zaměstnavatelů poskytovat náhradu mzdy během prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti všem nemocensky pojištěným zaměstnancům. Otázkou je, jak pro tyto účely rozvrhnout týdenní pracovní dobu. Bez rozvrhu pracovní doby nelze určit, za jaké období náhrada mzdy přísluší a za jaké již příslušet nemá. Navíc není jasné, zda se má pracovní doba rozvrhovat i u dohod, kde odměna nepřesahuje 10 tisíc Kč měsíčně. Pracovní doba tak bude pro tyto účely možná sjednávána jen formálně.
Novinkou je povinnost uvést dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Cílem této změny zřejmě bylo naplnit další cíl z programového prohlášení vlády, kterým je posílení kontroly jako prevence zneužívání tohoto typu dohody. Zaměstnavatelé jsou nově povinni vystavovat při skončení dohody mimo jiné potvrzení o zaměstnání jako v případě skončení pracovního poměru.
Uvedené prvky těžko přispějí k naplnění deklarovaného cíle novely, kterým měly být flexibilnější pracovněprávní vztahy. S nově zavedeným pojištěním je též spojeno administrativně náročné přihlašování a odhlašování zaměstnanců při uzavření, respektive ukončení každé další dohody o provedení práce.
Ústup ze slávy?
Dohoda o provedení práce měla vždy být tím nejflexibilnějším pracovněprávním vztahem. Částečně to bude platit i nadále. Zaměstnavatel pořád nebude povinen poskytovat dovolenou nebo pracovní volno při překážkách v práci a především i nadále bude možno dohodu zrušit jednostranně i z jiných než zákonem stanovených důvodů.
Kvůli citelnému zvýšení finanční a administrativní zátěže se ale budou dohody o provedení práce využívat zřejmě jen minimálně v těch případech, kde by odměna měla přesáhnout hranici stanovenou pro odvod pojistného. Zaměstnavatelé ani zaměstnanci nechtějí podřízení dohod o provedení práce platbám pojistného. Pokud by se z příjmů z dohody neplatilo pojistné tak jako dosud, odpadla by i podstatná část nové administrativní zátěže. Nové povinnosti přihlašovat a odhlašovat zaměstnance, rozvrhnout pracovní dobu a poskytovat náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti nepřispívají k vytvoření pružnějšího pracovního trhu.