Úroky z prodlení aneb kamarádi buďme, dluhy si plaťme

10. leden 2012  | 

Mnozí z nás se možná nechali tak unést vánoční atmosférou, že zapomněli na své závazky. V právu se ale nic neodpouští, právě naopak. Dluhy si nás najdou a navíc budou pravděpodobně doprovázeny sankčními úroky. Jak draho nás prodlení může vyjít?

Z právního hlediska je úrok z prodlení příslušenstvím pohledávky a věřitel má na něj nárok v případě, že se dlužník s úhradou svých závazků zpozdí. Z pohledu investora je to navrácená „cena peněz.“ Jelikož dlužník nezaplatil dlužnou peněžitou částku, věřitel se může dostat do situace, že mu tyto peníze budou chybět a bude si je muset půjčit za cenu komerčního úroku, například v bance.

Jak vysoký úrok z prodlení?

Výši úroků z prodlení stanoví právní předpis a nepodnikatelé se od něj dle Nejvyššího soudu nemohou smluvně odchýlit. Odlišná je situace ve vztazích mezi podnikateli, kde obchodní zákoník sjednání jiné výše výslovně připouští. Nelze ale tvrdit, že si strany mohou domluvit jakoukoli výši úroků z prodlení. Pořád jsou limitovány zákonem, a to v podobě dobrých mravů, případně poctivým obchodním stykem.

Dle poměrné ustálené judikatury „je nemravná výše úroků z prodlení, která podstatně přesahuje úrokovou míru s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Když si navíc podnikatelé domluví nepřiměřené úroky z prodlení, soud nemůže jejich výši nijak snížit, nebo omezit, ale celé ustanovení smlouvy o úrocích z prodlení je absolutně neplatné a místo něho se použije zákonem stanovená výše dle prováděcího právního předpisu, která se odvíjí od repo sazby stanovené Českou národní bankou. Proto se vyplatí být při sjednávání mírnější a vsadit na jistotu.

Náhrada škody k tomu

V případě prodlení s plněním peněžitého závazku se může věřitel domáhat také náhrady škody. Jelikož mají oba instituty hlavně kompenzační funkci, obchodní zákoník chápe úroky z prodlení jako paušalizovanou náhradu škody. Prakticky to znamená, že je možné se domáhat náhrady škody způsobené prodlením jen v částce, která převyšuje úroky z prodlení.

Za nesplnění peněžitého závazku si strany rovněž mohou domluvit smluvní pokutu. Zákon jednoznačné řešení souběhu úroků z prodlení a smluvní pokuty neposkytuje a podle soudních rozhodnutí je třeba vycházet z toho, že zatímco úroky z prodlení plynou zásadně ze zákona, domluvená pokuta má smluvní základ. Proto je lze uplatnit vedle sebe. Je třeba si ale uvědomit, že v obchodních vztazích má u smluvní pokuty soud takzvané moderační právo, což znamená, že ji může snížit, a to například i s ohledem na již přiznané úroky z prodlení.

Úroky z prodlení z úroků z prodlení?

Když dlužník neplatí, dluh zůstává a úroky z prodlení nabíhají. Nabízí se proto otázka, zda se mají další úroky z prodlení odvíjet od původního dluhu, nebo od aktuální, navýšené částky. Jinak řečeno, lze úroky z prodlení požadovat rovněž z úroků z prodlení? Zákon mlčí a Nejvyšší soud říká ne. S tímto názorem lze ovšem polemizovat, jelikož z hlediska investora se jedná o další peníze, které postrádá, a které si bude muset za úrok půjčit jinde. To zohledňuje i připravovaný občanský zákoník (jenž se bude v tomto ohledu vztahovat i na podnikatele), který sankční úročení úroků z prodlení umožní, když si to strany dojednají. Prozatím lze za stejným účelem smluvně ujednat, že příslušenství bude součástí jistiny, která jako taková bude dále podléhat úrokům z prodlení.

Úroky z prodlení bývají někdy zapeklitý oříšek i pro právníka. Nejjednodušší cestou je proto platit své dluhy řádně a včas. Pořád platí staré známé, „kamarádi buďme, dluhy si plaťme“ (i s úroky).

Naše newslettery

×