Pro věřitele, které zarmoutilo zjištění, že propadná zástava u soudu neprojde, máme pozitivní zprávu. Soudy nabízejí návod, jak podobného výsledku, tedy uspokojení se nabytím předmětu zajištění, dosáhnout legálně. Jde ale skoro o nadlidský úkol.

Doba dovolených je v plném proudu a Češi prý létají o sto šest. Jako jedni z mála v Evropě zaznamenávají meziroční nárůst počtu prodaných letenek a tržeb za ně. Cestovní apetit jim nekazí ani krachy některých cestovních kanceláří. Na cestu se ale může i zkušeným „frequent-flyerům“ hodit pár drobných rad inspirovaných leteckými paragrafy.

Je možné legálně uzavřít smlouvu, která je pro jednu ze stran mnohem výhodnější než pro druhou? Proč by nebylo, záleží přece na vůli těch, kdo ji uzavírají, řekne si asi řada lidí. Jenže věc je trochu složitější.

Parlament sice chrlí stovky zákonů ročně, občas ale dokáže šlápnout na brzdu ve vhodný okamžik. Třeba teď, když chce prozíravě zrušit problémový zákon dřív, než vůbec vstoupí v účinnost. Odmyslíme-li si celkově chaotický přístup k legislativě, chtělo by se v podstatě zákonodárce pochválit.

Od roku 2014 by se lidé a společnosti v Česku měli řídit novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Změny se ale nedotknou jen Čechů a českých korporací. Dopad budou mít i na zahraniční společnosti, které vlastní podíly v tuzemských „dcerách“. Včetně osobní odpovědnosti jejich ředitelů.

Věřitelé, zbystřete. Před podáním žaloby budete muset zaslat dlužníkům výzvu k plnění, pokud si budete chtít nárokovat náklady soudního řízení.

Díky účasti na olympiádě v Mnichově mě dojímá úspěch a maximální výkon druhých. Umím si totiž představit, co za nimi je. Proto se moc těším na hry do Londýna. Tentokrát už ne jako sportovec, ale divák.

Možnost žádat po státu náhradu škody způsobenou při výkonu veřejné moci asi nikoho nepřekvapí. Pro řadu lidí může být ale novinka, že vedle skutečně vzniklé škody se podle zákona dá domáhat i přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Nese to s sebou ale otazníky, které by měli zákonodárci brzy odstranit.

Právní jazyk se od běžné češtiny liší. Zatímco normálně se „společnost“ a „firma“ používají jako synonyma, v právním světě mají oba pojmy jiný význam. „Společnost“ označuje celou entitu, „firma“ jenom její název neboli označení. S pojmenováním společností, a to nejen s.r.o., to ale není jen tak.

Určit, jaký soud má rozhodovat spor, v němž jde o zásah do osobnostních práv články na internetu, není snadné. Internet se jako globální síť vzpírá státním hranicím, které ale soudy musejí respektovat. Pomoci by mělo jedno rozhodnutí Soudního dvora EU.

Zákon o podporovaných zdrojích energie, který bude účinný od roku 2013, je dnes už bezpečně součástí českého právního řádu. Po pár měsících od jeho přijetí na něj můžeme hledět s jistým odstupem. K ZoPZE, jak se zákonu mezi právníky a energetiky důvěrně přezdívá, jsme shromáždili nejčastější tvrzení, která se pokusíme okomentovat.

Jako anglický právník pracující již několik let v České republice mám možnost srovnávat české a anglické právo. Oba systémy se hodně liší. První vychází z kontinentální tradice, druhý ze zvykové. Základní rozdíl spočívá v důvěře. Převedu-li své postřehy do fotbalové terminologie, Češi zatím na anglické mužstvo ztrácejí.

Při uzavírání smluv se zahraničními společnostmi je dobré si zkontrolovat i naprosté banality. Třeba že obchodní protějšek vůbec existuje a že ten, kdo za něj jedná, k tomu má skutečně pravomoc. Kdo to neudělá, může se dočkat velkých potíží, hlavně neplatnosti uzavřené smlouvy.

Vláda bude zítra schvalovat návrh novely obchodního zákoníku, „diktovaný“ další bruselskou směrnicí. Podnikatelé si podle ní budou muset platit za zboží a služby do 60 dní. Domluvit si delší splatnost půjde jen tehdy, nebude-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Ještě nepřevedená směrnice uspěla v jedné z anket jako nejlepší zákon. Podle mého názoru jde ale o nesmysl.

Minulý měsíc podpořil americký Nejvyšší soud zákon o ochraně pacientů a cenově dostupné péči, který těsně prošel Kongresem v roce 2010. Rozsáhlý zákon, který má 2700 stran, tvoří jádro zdravotnické reformy prezidenta Obamy. Do značné míry očekávané a zpolitizované rozhodnutí Nejvyššího soudu má rozsáhlé důsledky pro americký systém zdravotní péče.