Zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty jako možná pomoc s cash-flow

October 8, 2020  |  Jan Černohouz

Současná situace nutí mnoho daňových poplatníků přemýšlet, kde by bylo možné získat dodatečné finanční zdroje, kterými by mohli alespoň zčásti pokrýt výpadek ve svých příjmech. Jeden z nástrojů, který mohou poplatníci na získání dodatečného cash-flow využít, je opatření zavedené do zákona o daních z příjmů s účinností od 1. července letošního roku. Tímto opatřením je tzv. zpětné uplatnění daňové ztráty.

Jako položku odčitatelnou od základu daně je nově možné uplatnit daňovou ztrátu vyměřenou za zdaňovací období, která skončí po 30. červnu 2020, nejen v pěti následujících zdaňovacích obdobích, ale také ve dvou bezprostředně předcházejících obdobích. Zpětně však lze odečíst ztrátu maximálně do výše 30 mil. Kč. Pokud měl tedy poplatník v předchozích obdobích dostatečný základ daně, resp. platil daň z příjmů, a v aktuálním zdaňovacím období naopak dosáhl ztráty, může v důsledku jejího zpětného uplatnění získat zpět až 5,7 mil. Kč v případě právnických osob či až 6,6 mil. Kč v případě fyzických osob. Daňová ztráta se zpětně uplatní prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Případný přeplatek na dani vzniklý v důsledku podání dodatečného daňového přiznání vrátí správce daně na žádost, a to do 30 dní.

Z důvodu obtížné ekonomické situace vyvolané šířením viru Covid-19 zákon mimořádně umožňuje poplatníkům uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně za bezprostředně předcházející zdaňovací období, tedy v případě kalendářního roku za rok 2019, odhad daňové ztráty, kterou očekávají za první zdaňovací období, které skončí po 30. červnu 2020 (tedy v případě kalendářního roku odhad daňové ztráty za rok 2020). Výše je také omezena částkou 30 mil. Kč. I tuto očekávanou daňovou ztrátu lze zpětně uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Využije-li poplatník této možnosti, měl by odhad daňové ztráty stanovit co nejpřesněji. Pokud by totiž konečná – skutečně vyměřená daňová ztráta byla nižší než původně očekávaná, resp. uplatněná v předchozím období, nebo by poplatník dokonce vykázal kladný základ daně, bude povinen upravit původně uplatněnou očekávanou daňovou ztrátu prostřednictvím dalšího dodatečného daňového přiznání. Vznikne mu tak nedoplatek na dani, ze kterého zaplatí úrok z prodlení.

S daňovou ztrátou je spojeno prodloužení lhůty pro stanovení daně (v této lhůtě může, mimo jiné, správce daně provádět daňovou kontrolu) za zdaňovací období, v němž byla ztráta vyměřena, i za všechna následující období, v nichž mohla být tato ztráta uplatněna. Zavedením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty se bude prodloužení lhůty vztahovat i na dvě předcházející zdaňovací období, avšak pouze za předpokladu, že v nich byla ztráta jako odčitatelná položka skutečně uplatněna. Do zákona o daních z příjmů byla také nově zavedena možnost vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty v obdobích následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena. Toto vzdání se práva bude třeba oznámit správci daně nejpozději v termínu pro podání daňového přiznání a nebude možné jej odvolat. Pozitivní důsledek vzdání se práva na uplatnění ztráty spočívá v tom, že nedojde prodloužení lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období následující po období, za které byla daňová ztráta stanovena. Vzdát se práva na budoucí uplatnění daňové ztráty tak bude logické zejména v případech, kdy poplatníci daňovou ztrátu uplatní zpětně a pro budoucí období jim tedy již žádná neuplatněná daňová ztráta nebude zbývat.

Newsletters

×