Trhy & finance

Pořízení auta na leasing se za posledních dvacet pět let stalo jedním z nejběžnějších nástrojů financování obnovy vozového parků domácností i firem. Zájemce o nový vůz, který tuto službu využije, při něm často podepisuje smlouvy hned dvě: jednu o leasingu samotném a druhou smlouvu kupní. Co když se ale později ukáže, že jedna z nich je neplatná? Odpověď nám dává Nejvyšší soud, který se v jednom ze svých nedávných případů k vzájemnému vztahu těchto dvou smluv vyjádřil.

Zaměstnavatelé se musejí v poslední době vyrovnávat s nárůstem exekucí na mzdy svých zaměstnanců. Mnozí z nich se proto mohou ptát, zda a v jakém rozsahu jsou vůbec povinni poskytovat exekutorům údaje týkající se jejich zaměstnanců. Odpověď není úplně jednoduchá a jednoznačná. Na jednu stranu existují povinnosti dané exekučním řádem, na druhé straně jsou ale zaměstnavatelé povinni respektovat ochranu osobních údajů svých zaměstnanců.

Před časem jsme vás informovali o historicky prvním rozhodnutí Nejvyššího soudu přímo vykládajícího ustanovení zákona o obchodních korporacích. Zatímco první případ se týkal formy plné moci k založení obchodní korporace, v dalším novém případě se vykládala otázka změny společenské smlouvy v důsledku rekodifikačních změn.

Přestavte si, že někdo, kdo se například domnívá, že je vlastníkem vašeho bytu, jej pronajímá třetí osobě. Poté, co se svého práva domůžete, budete zpravidla čelit otázce, po kom vymáhat neoprávněný prospěch? Po domnělém nájemci, nebo pronajímateli? Po obou? Nejvyšší soud se touto otázkou několikrát zabýval a jeho závěry jsou v tomto ohledu ustálené.

test

Dlouholetý spor mezi Evropskou unií a USA ohledně subvencování výrobců letadel má další pokračování. Na půdě Světové obchodní organizace (WTO) probíhá spor ohledně souladu veřejných podpor pro Boeing v USA a pro Airbus v EU s pravidly WTO, jejichž základním cílem je liberalizace mezinárodního obchodu. EU podala návrh na zahájení procesu konzultací se Spojenými státy ohledně zákona přijatého ve státě Washington.

Nejvyšší správní soud se vyslovil k manipulaci s finančním trhem, ke které došlo zveřejněním nepravdivých informací v médiích. Ve sporu mezi vydavatelstvím Mladá fronta a Českou národní bankou dal soud za pravdu ČNB, když potvrdil rozhodnutí banky, ve kterém uložila Mladé frontě pokutu ve výši 300 tisíc korun. Kvůli čemu se vydavatelství dostalo do problémů?

Ta zpráva zazářila na mediálním nebi jako kometa. Dle Soudního dvora Evropské unie (SDEU) je inovativní český vynález – daň darovací z emisních povolenek, které měly být bezplatně alokovány provozovatelům velkých českých energetických zdrojů – nesouladný s právem EU. Ale kdež, kontrovali zástupci veřejné moci, rozhodnutí SD EU je pozitivní, protože možnost uložení takové daně naopak potvrzuje. Jakpak to tedy vlastně je?

Výsledková sezóna je mezi investory jednou z nejočekávanějších událostí roku, a to kvůli možnému rozdělení zisku valnou hromadou společnosti. (Ponechme teď stranou, že mezi nejúspěšnějšími společnostmi světa jsou i takové, které dividendy nevyplácí. Volné finanční prostředky využívají tyto společnosti k dalšímu rozvoji podnikání, z čehož profitují i akcionáři díky zvýšení hodnoty svých akcií.) Zajímavou otázku řešil nedávno v tuzemsku Nejvyšší soud: Může si menšinový akcionář vynutit soudně výplatu dividendy, pokud valná hromada rozhodla, že se zisk ponechá ve společnosti?

Smlouvy, díky nimž může zákazník například zaplatit za zboží ve splátkách nebo si půjčit peníze, často obsahují ustanovení o tzv. ztrátě výhody splátek. Sjednání tohoto ustanovení umožňoval jak dřívější občanský zákoník, tak i současný nový občanský zákoník, který je účinný od roku 2014. Věc vypadá jasně, ale jak je vidět z rozhodovací praxe soudů, nemusí to tak vždycky být. O zajímavém případu týkajícím se ztráty výhody splátek nedávno rozhodovaly jak Nejvyšší soud, tak i Ústavní soud.

Materiál, který má vláda schválit, není vstřícný k praktickému použití. Praxi nabízí očekávání, kterým sám nemůže dostát.

Virtuálním prostorem proběhla nedávno zdánlivě banální zpráva, která by ale neměla zapadnout. Stavební spořitelny neumožňují od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) zákonným zástupcům dětí ukončovat trvání smluv o stavebním spoření, které jsou vedeny „na jméno dětí“, a každou žádost o „ukončení dětského stavebního spoření“ je tak nutno doložit předchozím souhlasem opatrovnického soudu. Do nastalé diskuse, zda NOZ takovou povinnost skutečně stanoví, se nám podařilo získat vyjádření jedné z nezletilých klientek.

Koncem loňského roku bylo přijato několik změn, které mají ekonomicky podpořit rodiny s dětmi. Většinou se projeví až od nového roku, ovšem jednu z nich lze využít již za rok 2014.

Obchodujete s ruskými partnery a máte v zástavě jejich movité věci, například výrobní linky či obráběcí stroje? Potom vězte, že od loňského července máte nově možnost své zástavní právo zapsat do ruského rejstříku zástav. A tento krok lze jedině doporučit.

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které má silný dopad na zajištění bankovních záruk zástavním právem. Z rozhodnutí vyplývá, že plní-li banka na záruku po zahájení insolvenčního řízení na majitele zástavy (který pak skončí v konkurzu), ztrácí právo na oddělené uspokojení ze zástavy. Bude tak uspokojena vedle ostatních nezajištěných věřitelů, tedy v praxi jen minimálně.