Trhy & finance

Od 1. ledna 2014, kdy proběhla rekodifikace soukromého práva v Česku, se ve vztahu k zástavnímu právu k (obchodnímu) podílu vyrojilo mnoho domněnek, které mohla vyvrátit pouze soudní praxe. Mezi ty frekventovanější patřilo to, že zástavní právo k podílu v korporaci, který není inkorporován v listině, lze zapsat do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, resp. že se jedná o ekvivalent zápisu tohoto zástavního práva do obchodního rejstříku nebo dokonce, že je nutná kombinace obou postupů.

Koupě bytu či domu bývá pro každého velkou finanční investicí, kterou uskutečňuje zpravidla jednou za život. Kupující by při ní měl být na pozoru, aby o vložené prostředky nepřišel. Především by měl kupující zkontrolovat, zdali osoba, s níž jedná, je oprávněna nemovitost prodat.

S účinností od začátku letošního roku došlo k rozšíření katalogu základních kvalifikačních předpokladů a ke změně finančních limitů pro nadlimitní veřejné zakázky.

Jeden z nástrojů na podporu start-upů a crowdfundingu má Česko v rukou. Zatím je ticho po pěšině a čekáme.

V červenci loňského roku nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, která má významný dopad na postavení manžela dlužníka (povinného) v exekučním řízení. Manžel dlužníka (povinného) je totiž počínaje červencem tohoto roku účastníkem exekučního řízení, je-li exekucí postihován jeho výlučný majetek nebo majetek ve společném jmění manželů, což přináší několik zásadních změn nejen pro něj samotného.

Nová úprava v zákoně o podnikání cestovních kanceláří stanoví jasný limit pojistného plnění vypláceného v případě úpadku cestovní kanceláře. Je takové řešení dostatečné z hlediska spotřebitelské ochrany?

Už dříve jsme vám představili důvody a východiska novely zákona o významné tržní síle, kterou v lednu schválil Senát a podepsal prezident. Novela bude účinná od 6. března. Jaké změny novela obsahuje?

Dnes, tedy 1. února 2016, začal fungovat další z tzv. alternativních, tedy mimosoudních postupů k urovnání sporů, vzešlých z prodeje zboží a poskytování služeb fyzickým osobám. Protože jde o velmi jednoduchou a bezplatnou cestu k uplatnění práv, lze předpokládat, že spotřebitelé ji budou využívat přednostně před ostatními možnostmi. Podnikatelé fakticky nebudou moci takový postup odmítnout. Přinášíme vyčerpávající popis celé novely včetně popisu, jak by mělo řešení sporů nově vypadat.

Exekuční řád rozlišuje mezi právním jednáním dlužníka po doručení vyrozumění o zahájení exekuce a právním jednáním po doručení exekučního příkazu postihujícího konkrétní majetek dlužníka. I když to v praxi nemusí být laikům zřejmé, s každým z těchto jednání jsou spojeny rozdílné právní následky.

Od 1. ledna 2014 je podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob možné provádět zápisy do rejstříku kromě soudu též přímo u notáře. Prakticky však byla tato možnost naplněna až v květnu roku 2015, kdy došlo k přijetí potřebných legislativních norem a vytvoření odpovídající IT struktury. Jaké výhody zápis přes notáře firmám přinesl a proč mu dát přednost?

Konkurenční doložky jsou v praxi hojně využívány zaměstnavateli a mnozí z nich je zahrnují do svých pracovních smluv takřka automaticky. Nesprávně sjednaná konkurenční doložka však nemusí zaměstnavateli přinést očekávaný efekt. A nemusí se přitom jednat ani o konkurenční doložku sjednanou neplatně, jak by člověka mohlo napadnout.

Jaký smysl a účel má takzvaná předžalobní výzva? A co když ji žalobce, který posléze ve sporu uspěje a chce požadovat po žalovaném náhradu nákladů řízení, na začátku soudního sporu vynechá? K těmto otázkám se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí.

Návrh zákona o registru smluv je dlouhodobě diskutovaným a mediálně známým tématem. V současné době byl tento návrh zákona, jenž má zavést povinnost zveřejňovat všechny smlouvy se státem, schválen Poslaneckou sněmovnou a projednán Senátem. Senát však navrhuje přijetí tohoto zákona ve znění v určitém ohledu podstatně odlišném od návrhu schválného dolní komorou Parlamentu. V čem se tyto navrhované verze zákona liší?

Více než 15 let probíhalo předávání osobních údajů do USA mimo jiné na bázi rozhodnutí Evropské komise o odpovídající ochraně poskytované podle zásad bezpečného přístavu (Safe Harbour). To už však po nedávném rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie neplatí. Proč k tomu došlo po takové době a jak se mají zachovat společnosti, které tento nástroj pro přenos osobních údajů do USA využívají?

Na konci září zveřejnila Komise EU materiál, jehož účelem bylo představit jeden z jejích klíčových střednědobých projektů, tedy tzv. Unii kapitálových trhů. Podstatou tohoto ambiciózního plánu je soubor opatření, která by měla v budoucnu odstranit právní, administrativní a jiné bariéry mezi investory a podnikateli z různých členských států. Co vše lze tedy v následujících letech očekávat?