Podíly (akcie) s vysílacími právy do volených orgánů SRO a AS

12. říjen 2020  | 

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), se do českého práva zavádí výslovně možnost upravit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným a ve stanovách akciové společnosti tzv. vysílací právo do volených orgánů příslušné společnosti. Na základě vysílacího práva lze tak obsadit funkci jednatele (§ 194a ZOK) a člena dozorčí rady (§ 201 odst. 5 ZOK) společnosti s ručením omezeným a člena představenstva (§ 438a ZOK) a člena dozorčí rady (§ 448b ZOK) nebo člena správní rady (§ 458 odst. 1 ZOK) akciové společnosti.

Vysílací právo spočívá v právu vlastníka podílu či akcie (případně osoby, která je oprávněna s takovou akcií vykonávat akcionářská práva), s nímž nebo s níž je toto právo spojeno, jmenovat a odvolat zakladatelským právním jednáním určený počet členů příslušného orgánu, a to bez ohledu na to, kolika hlasy ve společnosti disponuje a jaký podíl na základním kapitálu jeho podíl (akcie) představuje.

Hlavním smyslem úpravy vysílacího práva je umožnit společníku (akcionáři), který nedisponuje či nemusí disponovat většinou hlasů ve společnosti, obsadit svými kandidáty určitý počet členů příslušného voleného orgánu; jde tak o nástroj uplatnění vlivu na řízení společnosti.

S ohledem na zásadní dopady úpravy vysílacího práva do právního postavení ostatních společníků (akcionářů) ve společnosti, stanoví zákon přísné kvorum pro schválení změny zakladatelského právního jednání, která umožní vydat podíly (akcie) s vysílacím právem (ve společnosti s ručením omezeným srov. § 171 odst. 2 ZOK, v akciové společnosti srov. § 448b odst. 6 ZOK).

S podílem (akcií) může být spojeno právo jmenovat (odvolat) jednoho člena nebo více členů příslušného voleného orgánu. Kolik takových členů příslušného voleného orgánu může společník (akcionář) jmenovat (odvolat), závisí na úpravě v zakladatelském právním jednání. Ze zákona však vyplývá omezení, že celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší, než je počet členů příslušného orgánu volených valnou hromadou (případně dozorčí radou, volí-li členy představenstva dozorčí rada); jde-li o společnost, ve které část členů dozorčí rady volí zaměstnanci, má tato skutečnost vliv i na maximální počet členů, které lze do dozorčí rady vyslat prostřednictvím akcií s právem jmenovat člena dozorčí rady. Smyslem daného omezení je zachovat valné hromadě, jakožto nejvyššímu orgánu společnosti, a tedy i většině společníků (akcionářů), vliv na složení voleného orgánu; volí-li členy představenstva dozorčí rada, je vliv valné hromady (potažmo akcionářů) nepřímý – prostřednictvím dozorčí rady. Dané pravidlo je podle našeho názoru kogentní a není možné se od něj odchýlit.

V případě, že společnost vydá podíly (akcie) s vysílacím právem, mělo by se při změně zakladatelského právního jednání spočívajícího ve změně (zejména pak snížení) počtu členů příslušného voleného orgánu pamatovat na výše uvedené omezení a příslušným způsobem změnit i úpravu vysílacího práva. K takové změně zakladatelského právního jednání (spočívající ve snížení počtu členů voleného orgánu) bude nezřídka třeba i souhlasu společníka s vysílacím právem podle § 171 odst. 2 ZOK, resp. usnesení valné hromady akcionářů s vysílacím právem podle § 417 odst. 2 ZOK, a to v případě, že v důsledku snížení počtu členů voleného orgánu by mělo dojít k zásahu do jeho (jejich) vysílacího práva.

K uplatnění vysílacího práva dochází mimo rozhodování valné hromady (nejedná se ani o formu rozhodování per rollam), není tak třeba svolávat valnou hromadu, čímž společnost částečně šetří náklady na její konání.

Společník (akcionář) s vysílacím právem vykonává vysílací právo písemných právním jednáním s úředně ověřeným podpisem adresovaným společnosti, které obsahuje vůli jmenovat nebo odvolat příslušného člena voleného orgánu. Jmenování nebo odvolání je účinné doručením příslušného právního jednání společnosti; zápis příslušné osoby jakožto člena voleného orgánu do obchodního rejstříku je pouze deklaratorní.

Vysílací právo zakládá jen oprávnění společníka (akcionáře) jmenovat člena (členy) voleného orgánu. Je na uvážení společníka (akcionáře), zda vůbec, popřípadě kdy takové právo vykoná.

Aby však nedošlo k ochromení rozhodovacích procesů ve společnosti, tak pro případ, že společník (akcionář) toto své právo nevykoná ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jej mohl vykonat, umožňuje zákon příslušnému kolektivnímu volenému orgánu (počet jehož členů neklesl pod polovinu), kooptovat náhradního člena voleného orgánu do doby, než společník (akcionář) toto právo vykoná (jde o kooptaci ze zákona; zakladatelské právní jednání tuto možnost nemusí předvídat). Právo kooptovat náhradního člena voleného orgánu přiznává zákon z povahy věci pouze kolektivnímu orgánu. V případě, že jednatelé společnosti nebudou na základě úpravy ve společenské smlouvy tvořit kolektivní orgán, nemohou kooptovat člena, jehož místo je neobsazené z důvodu, že společník nevykonal vysílací právo. Pokud tedy společenská smlouva společnosti s ručením omezeným upraví podíly s právem jmenovat jednatele společnosti, stojí za zvážení, zda současně ve společenské smlouvě neupravit, že jednatelé tvoří kolektivní orgán („sbor jednatelů“), aby případná kooptace byla přípustná.

Člena voleného orgánu jmenovaného společníkem (akcionářem) s vysílacím právem může standardně odvolat pouze společník (akcionář) s daným vysílacím právem (který jej jmenoval, případně jeho právní nástupce, pokud podíl nebo akcii převedl). Valná hromada takového člena voleného orgánu může odvolat pouze výjimečně, a to například tehdy, když dojde ke zrušení úpravy vysílacího práva (tedy zániku podílu či akcie s vysílacím právem), nebo pokud takový člen závažně nebo opakovaně porušuje své povinnosti.

Člen voleného orgánu jmenovaný společníkem (akcionářem) s vysílacím právem může postupem podle § 58 odst. 1 (zejména poslední věta) ZOK odstoupit z funkce. Zakladatelské právní jednání by pro takový případ mělo upravit způsob, jakým se společník (akcionář) s vysílacím právem o odstoupení z funkce jím jmenovaného člena dozví, aby mohl vykonat své vysílací právo a na uvolněné místo jmenovat nového člena.

Zákon výslovně upravuje, že se lze dovolat neplatnosti jmenování nebo odvolání člena voleného orgánu jmenovaného společníkem (akcionářem) s vysílacím právem, a to stejně jako se lze dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady. To je logické, vydáním podílů (akcií) s vysílacím právem dochází k přenosu působnosti valné hromady na podíl (akcii), proto i způsob dovolání se neplatnosti příslušného právního jednání by měl být stejný.

Autor: Daniel Lála, advokátní koncipient Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.

Naše newslettery

×