Jak správně zdanit příjmy z cenných papírů? - druhá část

Pořizovací cena

Při prodeji cenných papírů, kdy příjmy podléhají dani, je třeba správně určit nabývací cenu akcií a pořizovací cenu ostatních cenných papírů při jejich úplatném nabytí. V případě bezúplatného nabytí (např. darem nebo děděním) je pořizovací cenou cena obvyklá (podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku). V případě stejného druhu cenných papírů, které jsou úplatně pořizovány postupně, lze pořizovací cenu stanovit trojím způsobem (analogicky dle § 25 zákona o účetnictví). Buď se vychází ze skutečné pořizovací ceny každého jednotlivého cenného papíru, nebo se pořizovací cena stanoví tzv. váženým aritmetickým průměrem (vahou je jmenovitá hodnota přepočtená na stejný základ), nebo poměrným způsobem, zejména v případě, že poplatník realizuje osvobozený i neosvobozený příjem, kdy pořizovací ceny cenných papírů stejného druhu a od stejného emitenta jsou rozděleny ve stejném poměru jako osvobozené a neosvobozené příjmy. Způsob stanovení nabývací ceny, kterou lze uplatnit jako daňový výdaj proti příjmům z prodeje cenných papírů, může významně ovlivnit částku, která podléhá zdanění.

Cenné papíry v SJM

Manželé, kteří mají cenné papíry zahrnuty ve společném jmění manželů (SJM), se mohou rozhodnout, kdo z nich bude příjmy z držby nebo prodeje cenných papírů uvádět ve svém daňovém přiznání. Tyto příjmy zdaní jen jeden z manželů. Manželé si mohou zvolit, že jeden z nich zdaní příjmy z držby cenných papírů (zpravidla dividendy či úroky z dluhopisů) a druhý z manželů příjmy z prodeje cenných papírů. V dalším roce mohou rozdělení uvedených příjmů ke zdanění změnit. Pokud by byly cenné papíry vloženy do obchodního majetku jednoho z manželů, musí související příjmy zdaňovat tento manžel.

V případě, kdy dojde z důvodu rozšíření rozsahu nebo vypořádání SJM k tomu, že cenné papíry, které byly součástí SJM se stanou výlučným vlastnictvím jen jednoho z manželů nebo naopak se cenné papíry ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů stanou součástí SJM, nejsou tyto příjmy z vypořádání či rozšíření nebo zúžení SJM předmětem daně. Pro posouzení časového testu pro osvobození příjmů plynoucích z následného převodu takovýchto cenných papírů od daně bude rozhodující okamžik původního nabytí cenných papírů.

Oznamování osvobozených příjmů

Od roku 2015 mají fyzické osoby povinnost oznamovat správci daně příjem, který je vyšší než 5 mil. Kč a současně je osvobozen od daně z příjmů (neuvádí se tedy do daňového přiznání). Tento osvobozený příjem může vzniknout buď z titulu nabytí cenných papírů darem nebo děděním, anebo jejich prodejem po uplynutí časového testu pro osvobození od daně z příjmů. Oznámení o osvobozených příjmech je třeba podat ve stejných lhůtách, které platí pro podání daňového přiznání. Osvobozený příjem plynoucí do SJM oznamuje jen jeden z manželů.

Certifikáty a jiné hybridní cenné papíry

V praxi se objevuje řada produktů, které nelze jednoznačně podřadit pod určitý druh cenných papírů, který speciálně definují české právní předpisy (dále jen „certifikáty“). Při zdanění příjmu, který takový certifikát nese (ať při prodeji, při odkupu jeho emitentem, při splatnosti apod.), je třeba podle základních právních charakteristik konkrétního certifikátu posoudit, zda se jedná o příjem z držby nebo z prodeje cenného papíru, případně o jiný druh příjmu.

Výměna akcií

Při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se časový test pro osvobození od daně nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny příslušné zákonné . Při nabytí akcie výměnou za zatímní list (u téhož majitele) se časový test pro osvobození od daně počítá ode dne předání nebo zaknihování zatímního listu.

Zdanění příjmů z držby a prodeje cenných papírů u právnických osob

Všechny výnosy z držby a podeje cenných papírů jsou u právnických osob předmětem daně. Tyto výnosy lze pak snížit o související náklady v rozsahu a výši, kterou umožňuje zákon o daních z příjmů.

Příjmy z držby a prodeje cenných papírů jsou součástí výsledku hospodaření právnických osob a uvádí se na řádku 10. daňového přiznání. Následně se pak příjmy osvobozené od daně, příjmy zdaněné srážkovou daní a příjmy zahrnované do samostatného základu daně vylučují z obecného základu daně z příjmů právnických osob. Ze základu daně se dále vyučují náklady související s příjmy osvobozenými od daně.

Osvobozenými příjmy z cenných papírů jsou příjmy mateřské společnosti z prodeje akcií dceřiné společnosti, ve které drží minimálně 10% podíl na základním kapitálu po dobu alespoň 12 bezprostředně předcházejících měsíců, přičemž musí být splněný další podmínky pro osvobození, jako je určitá právní forma společnosti, míra zdanění příjmů dceřiné společnosti apod., kvalifikovaná daňová rezidence společnosti a dal. Za obdobných podmínek jsou od daně osvobozeny příjmy z podílů na zisku (dividend), přičemž tyto podmínky lze splnit i dodatečně.

Dividendy ze zdrojů v ČR, které nesplňují podmínky pro osvobození od daně, podléhají srážkové dani ve výši 15 %, resp. dani snížené podle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, kterou je povinen srazit a odvést plátce dividend.

Do samostatného základu daně se zahrnují dividendy ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmy uvádí právnická osoba v daňovém přiznání v brutto výši a aplikuje na ně sazbu daně 15 %. Daň sražená z těchto příjmů v zahraničí se započte na českou daň připadající na takto zdaněné dividendy, a to za předpokladu, že poplatník prokáže, že srážka daně v zahraničí byla provedena ve výši stanovené příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění.

Autor: Helena Navrátilová, daňová partnerka KŠB

• Zpět na úvodní stránku