Přestupky a právnické osoby: Jaká konstrukce se rýsuje v Poslanecké sněmovně?

13. červen 2016  |  Milan Šperl

Je to již více než dva roky, co jsme vás informovali o věcném záměru zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který by měl nahradit současnou úpravu týkající se přestupků. Snahou nového zákona by mělo být především sjednocení základu odpovědnosti za přestupky fyzických nepodnikajících osob a odpovědnosti za jiné správní delikty právnických osob a podnikatelů. Měla by tak být odstraněna absence obecné úpravy tzv. jiných správních deliktů, a to tak, že veškeré správní delikty by byly zahrnuty a posuzovány jednotně podle nového zákona. Přestože projednávání zákona je zatím stále na půdě Poslanecké sněmovny, stojí za to se podívat, jakým způsobem se zákonodárce vypořádal s konstrukcí správní odpovědnosti u právnických osob.

Na úvod je třeba připomenout, že společnosti jsou právem uměle vytvořené subjekty a co do úpravy podmínek jejich odpovědnosti nelze na tento fakt rezignovat. V případě trestní odpovědnosti právnických osob se s touto odlišností vypořádal zákonodárce formou takzvané přičitatelnosti jednání fyzické osoby společnosti (podrobněji jsme vás o tom informovali zde. Konkrétně se jedná o subjektivní odpovědnost společnosti, která je odvozena od zaviněného jednání vymezených fyzických osob.

Tuto variantu však nový „přestupkový“ zákon nevyužil a k vyvození odpovědnosti za přestupek postačí již samotné porušení povinnosti stanovené zákonem s tím, že společnost se může při splnění stanovených podmínek své odpovědnosti zprostit. Jde tedy o objektivní odpovědnost s možností vyvinění, prokáže-li společnost, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno požadovat, aby se přestupku vyhnula (např. dostatečnou kontrolou zaměstnanců, preventivními opatřeními apod.). Společnost se naopak odpovědnosti nezprostí, pokud z její strany nebude vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickými osobami působícími u společnosti, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku.

Slovy zákona bude společnost pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při její činnosti, v přímé souvislosti s touto činností nebo ku prospěchu společnosti či v jejím zájmu.

Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné společnosti se považuje zejména jednání statutárního orgánu či jeho člena, jiného orgánu společnosti nebo jeho člena, zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení, jiné fyzické osoby, která plní úkoly společnosti či kterou společnost používá při své činnosti, případně fyzické osoby, která za společnost jednala a společnost takové jednání využila.

Obdobně jako v případě trestní odpovědnosti společností pak platí souběžná odpovědnost právnické a fyzické osoby, tj. že odpovědností společnosti za přestupek není dotčena odpovědnost za přestupek u fyzických osob a naopak. Odpovědnost společnosti nadto není podmíněna ani zjištěním konkrétního člověka, jehož jednání je přičitatelné společnosti. To samozřejmě neznamená, že by nemuselo dojít ke zjištění, že k jednání konkrétně neztotožněné osoby skutečně došlo. Jinak řečeno je tedy nutné, aby bylo jisté, že se protiprávního jednání dopustila některá ze zákonem předpokládaných osob, přičemž se pouze nepodaří zjistit osobu, která takto konkrétně jednala. To má ten důsledek, že správní orgán nebude povinen zjišťovat konkrétního člověka, pokud bude zjevné, že jednala společnost.

O přestupkovém zákonu jste si v minulém textu mohli přečíst zde

Naše newslettery

×