Úrokové stropy u spotřebitelských úvěrů? Raději ne

19. září 2011  |  Vlastimil Pihera

Ve veřejné diskusi, jejíž výsledky v červnu uveřejnila Evropská komise, se většina respondentů přiklonila k zavedení úrokových stropů. Důvodů proti nim ale je hned několik: některé spotřebitele vrhnou do rukou lichvářů, mohou vychýlit rovnováhu trhu ve prospěch některých finančních produktů a omezí se také možnosti financovat rizikové investiční projekty.

Klasické římské právo bylo i z našeho pohledu neobyčejně liberální. Vycházelo z maximálního respektu k vůli svobodných římských občanů (pokud tedy byli „svého práva“). Neomezovalo smluvní autonomii, respektive trh, stanovením maximální výše cen nebo jakýchkoli obdobných omezení. Pokusy o tento druh regulace se objevují až v době úpadku římského impéria a bývají považovány za jeho příznaky.

Jedinou výjimku v tomto směru představovala výše úroků z půjček, kterou omezily již zákony Dvanácti desek z období rané republiky. Tuto regulaci přejímaly nástupnické státy a zůstala v podstatě nezměněna až do 19. století, kdy se „stropy“ omezující maximální výši úvěru pod tlakem liberální ekonomie začaly v některých státech postupně rušit. Dnes výši úrokových sazeb administrativně omezuje zhruba polovina členských států EU.

Jedna nula pro stropy

V rámci dlouhodobé snahy podřídit evropské regulaci po kapitálovém trhu též oblast retailových bankovních služeb se Evropská komise zaměřila též na otázku regulace úrokových sazeb. Studie o omezení úrokových sazeb v EU uveřejněná koncem minulého roku přichází s jasným doporučením: je vhodné zavést jednotné evropské stropy sazeb úroků ze spotřebitelských úvěrů. Letos v červnu byly zveřejněny výsledky veřejné diskuze, v níž se většina respondentů (především zástupců spotřebitelských organizací a některých vlád) vyslovila pro přijetí takové regulace.  Tedy skóre mezi členskými státy „se stropy“ a „bez stropů“ je v úvodu zápasu 1:0 ve prospěch regulace. Od doporučujících odborných studií k prvnímu návrhu regulace to v Evropské unii netrvá dlouho, proto nelze závěry zmíněné analýzy přejít mávnutím ruky.

Smysl a potřebnost úrokových stropů jsou ale velmi pochybné. Ve všech státech, kde není zákonem stanovena maximální výše úroků, se soudy pravidelně staví proti smlouvám s extrémně vysokými úroky nebo smlouvám sjednaným v tísni. Buď s odkazem na obecný požadavek dobrých mravů nebo na obecný zákaz lichvy. Tato obecná pravidla umožňují soudům zohlednit při rozhodování konkrétní okolnosti napadaných obchodů. Administrativně stanovené úvěrové stropy toto neumožní, naopak donutí soudy upravovat smlouvy i v případech, kdy pro to nejsou žádné důvody kromě zákona samého.

Aby byl koncept úrokových stropů životaschopný, budou muset být nastaveny relativně vysoko. Nelze tedy očekávat, že by se dotýkaly většiny úvěrových transakcí. Omezení maximální výše úroků ale povede k vyloučení některých sociálních vrstev ze standardního úvěrového trhu a jejich natlačení do šedé či černé zóny zločinné lichvy (která se úrokovými stropy nenechá vzrušovat). Sníží se také možnost financovat rizikové investiční projekty v případech, které budou v podstatě pouze formálně spadat do kategorie spotřebitelského úvěru, protože v mnohých případech je hranice mezi podnikatelem a spotřebitelem úzká.

Otázka také je, jak by takové úrokové stropy byly konstruovány. Zřejmě by se stanovily ve vztahu k různým úvěrovým produktům, což je nepochybně velmi citlivé téma z hlediska struktury finančních trhů. Nerozumné nastavení úrokových stropů by mohlo vychýlit rovnováhu v neprospěch některých finančních produktů, popř. jiné zvýhodnit.

Tímto směrem by se regulace finančního trhu v 21. století ubírat neměla. Přednost by měly dostat obecné principy zaručující dostatečnou flexibilitu, která umožňuje individualizovat rozhodování. Finanční instituce poskytující spotřebitelské úvěry by však další vývoj v této oblasti měly bedlivě sledovat. Evropská komise může lehce dojít k opačnému závěru a ze zkušeností vyplývá, že po uveřejnění návrhu směrnice již evropská legislativa nerada od svých záměrů ustupuje.

Naše newslettery

×