X Lege je publikační platformaZrovnoprávnění znaleckých posudků v soudním řízení
Ačkoli se nová úprava znaleckých posudků objevila jako nenápadný „přílepek“ novely zákona o soudních poplatcích, má dalekosáhlé praktické důsledky. Od 1. září 2011 může mít totiž znalecký posudek předložený účastníkem řízení stejnou váhu jako posudek vypracovaný znalcem ustanoveným soudem. Dosud měl povahu „pouhého“ listinného důkazu, který soud nemusel brát v úvahu.
V řízeních, v nichž posouzení skutkového stavu závisí na odborných znalostech, je soud povinen ustanovit znalce. Znalecký posudek je pak důkazem a soud navíc znalce v praxi většinou i vyslechne. Dosud se v řízeních důsledně rozlišovalo mezi posudkem znalce ustanoveného soudem a posudkem znalce zpracovaným mimo řízení na podnět některého z jeho účastníků. Rozdíl spočíval v odlišné povaze obou důkazů - posudek předložený účastníkem byl „pouhým“ listinným důkazem. Z toho vyplývala i jeho menší důkazní síla.
Závěry znaleckého posudku vyžádaného účastníkem byly – stejně tak jako v případě jiného listinného důkazu – zcela na úvaze soudu. Naproti tomu hodnocení znaleckého posudku vyžádaného soudem bylo „limitováno“ nejen vlastním uvážením, ale též věcnou správností znaleckých závěrů. Zde totiž soud mohl hodnotit pouze přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Nikoliv však jeho věcnou správnost.
Jak se to projevilo v praxi? Měl-li soud pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku (např. o hodnotě nemovitosti stanovené znalcem), nemohl jej nahradit vlastním názorem. Musel naopak znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek. Anebo musel ustanovit jiného znalce. Zjednodušeně řečeno, „soudní“ znalecký posudek měl dřív vůči „účastnickému“ posudku zcela přednostní postavení.
Tento „hodnotový“ rozdíl obou znaleckých posudků odstranila novela občanského soudního řádu, která byla přijata spolu s novelou zákona o soudních poplatcích. Jaký je tedy praktický důsledek této novely? Novelizované znění občanského soudního řádu stanoví, že tam, kde má znalecký posudek předložený účastníkem řízení všechny zákonem požadované náležitosti, bere se tento důkaz stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Podmínkou však je vedle splnění obecných náležitostí znaleckého posudku rovněž doložka znalce, že si je vědom následků nepravdivého, hrubě zkresleného či neúplného znaleckého posudku.
Je otázkou, nakolik tato novinka zdůrazňující možnost trestněprávního postihu (který tu ovšem existoval i doposud) zvýší nestrannost znalců. A nakolik se hlavně opravdu změní přístup soudů ke znaleckým posudkům předkládaným účastníky. Pochybnost je dána skutečností, že změna byla přijata v pozdější fázi legislativního procesu, aniž by byl znám záměr a motivy předkladatelů. Lze tak pouze doufat, že tato změna přispěje ke zkvalitnění jak znaleckých posudků, tak i samotného civilního řízení.