Jste vlastníkem ochranné známky zapsané u Úřadu průmyslového vlastnictví a řádně ji užíváte? Pokud se ovšem domníváte, že máte právo se z ochranné známky těšit jednou provždy, jste na omylu. Jestliže se dostanete do obdobné situace, o níž rozhodoval Městský soud v Praze, můžete o ni přijít.

V šesté části seriálu o novele zákoníku práce se krátce zastavím u nových podmínek sjednávání zkušební doby. Dobrou zprávou je možnost sjednat delší zkušební dobu pro některé zaměstnance. Zbytečné formální požadavky na zrušení pracovního poměru ve zkušební době už tolik nepotěší.

V České republice dojde od nového roku s největší pravděpodobností k prolomení trestněprávní zásady societas delinquere non potest, tj. společnost nemůže spáchat trestný čin. Jak přesně bude deliktní způsobilost firem vypadat, je námětem dalšího článku seriálu, který novou právní úpravu zevrubně představí.

Jaký dopad do účetnictví firem bude mít novela zákona o přeměnách, která od začátku příštího roku změní pravidla přeměn obchodních společností a družstev? Hlavní změny se dotknou účetního období nebo vykazování oprav v účtování. Přinášíme přehled novinek, které se odrazí v novele zákona o účetnictví i příslušné prováděcí vyhlášky pro podnikatele.

Od příštího roku budou muset tuzemské i zahraniční firmy počítat s novelou zákona o přeměnách. Ta prošla minulý měsíc Senátem a před několika dny ji podepsal prezident Václav Klaus. I když se o českých zákonech často nedá říct, že by přinášely úspory a zjednodušovaly život, zmíněná novela je vesměs čestnou výjimkou, kterou byznysmeni nejspíš přivítají.

V páté části seriálu o novele zákoníku práce se zaměříme na pracovní smlouvu. Změn je pouze několik, ale určitě stojí za povšimnutí – neznalost nových pravidel může znamenat neplatnou pracovní smlouvu.

Uzavíráte se svým protějškem smlouvu a to poslední, na co byste na startu úspěšné spolupráce mysleli, je konkurenční doložka pro případ ukončení smlouvy. Přesto se ale její přesná formulace hned na začátku vyplatí. Později totiž může mít vaše protistrana zájem se z dřívějších závazků „vyvléci“ a chybně formulovaná doložka jí to může usnadnit.

Už jen podpis prezidenta republiky schází k tomu, aby tuzemské firmy začaly být od začátku příštího roku trestně odpovědné. Co pro ně bude tato stěžejní změna znamenat? Jednotlivé novinky objasní právní seriál, který se zaměří na to nejpodstatnější, co by měli manažeři a podnikatelé vědět.

Poslanecká sněmovna právě projednává návrh zákona o mediaci v netrestních věcech. Bude-li zákon schválen, nabídne sporným stranám možnost vyřešit jejich spory neformálně, rychleji a levněji než v soudním řízení. Ovšem s jedním podstatným nedostatkem.

Účastníci písemné smlouvy o dílo se v průběhu jejího trvání dohodli na změnách smlouvy, nicméně učinili tak jen ústně. Později vznikl spor, zda bylo možné změnit písemnou smlouvu ústní dohodou účastníků. Ústavní soud ve svém rozhodnutí připomněl, že ústní změna smlouvy (ač původně sjednaná s výhradou pouze písemných změn) není neplatná, pokud se této neplatnosti druhý účastník nedovolá.

Ve čtvrté části seriálu o novele zákoníku práce se pokusíme porozumět nové koncepci neplatnosti pracovněprávních úkonů. Tradiční a jednoduchá úprava ustupuje modernizaci za nepřiměřeně vysokou cenu.

Podnikatelé i spotřebitelé běžně uzavírají smlouvy napříč státy EU. Měli by proto být schopni rychle a spolehlivě zjistit informace o svých smluvních stranách. Přístupu do obchodních rejstříků jiných zemí ale často brání řada překážek, ať už technických, právních nebo jazykových. Zlepšit situaci by měla nová směrnice.

Centrální evidence exekucí (CEE) představuje významný pokrok v oblasti právní jistoty věřitelů a dalších osob. I tak se na ni ale dá při zjišťování exekucí nařízených vůči dlužníkům spoléhat jen omezeně.

Pokud objednatel nereklamuje případné vady díla bez zbytečného odkladu po jejich zjištění a na své náklady je opraví, nelze se těchto vad dovolávat jako důvodu pro nezaplacení části ceny díla splatné po jeho dokončení ani na tuto část ceny započítávat náklady vynaložené na odstranění údajných vad. Tak rozhodl Vrchní soud v Praze dne 20. června 2011 v níže popsaném sporu.

Rozdíly mezi občanským a obchodním zákoníkem trvale zaměstnávají naši justici. V řadě případů jsou tyto odlišnosti nelogické a nepřehledné. Například u promlčecí doby pro zahájení exekuce ze strany vítěze sporu. Odstranění těchto rozdílů a sjednocení úpravy je jedním z motivů chystané rekodifikace soukromého práva.