Zákony

Říká se, že negativní zkušenost bývá ta nejpřínosnější. Proč se tedy český stát neumí vypořádat s problematikou vyvlastnění a nastavit jeho jasné a společensky akceptovatelné podmínky? Stabilitě právní úpravy vyvlastnění bohužel zřejmě neprospějí ani chystané legislativní změny...

Odměna insolvenčního správce v konkursu se odvíjí od zpeněžení majetkové podstaty. Zpeněžením současný zákon rozumí i využití peněz na účtu nebo v hotovosti, na jejichž vymáhání se správce nemusel nijak podílet. Je fér, aby insolvenční správci získávali odměnu, jejíž výše mnohdy neodpovídá vynaloženému úsilí?

V sedmé části seriálu o novele zákoníku práce se budu věnovat změnám sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Jinak dobrý záměr prodloužit celkovou dobu trvání nebyl podle mého názoru domyšlen ve všech detailech. Uvidíme, jak se budou změny líbit v praxi.

Prezident Václav Klaus odmítl minulý týden podepsat zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Vládní návrh, který prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem, označil za příklad alibismu spíše než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů. Domnívám se, že důvody jeho odmítnutí nejsou správné.

Velké změny se od začátku příštího roku odehrají ve správním soudnictví. Novinky ale nejspíš obchodní společnosti i jednotlivci uvítají. Bude totiž například možné domáhat se určení nezákonnosti už skončené daňové kontroly. Řízení před správními soudy se navíc zjednoduší a urychlí.

V šesté části seriálu o novele zákoníku práce se krátce zastavím u nových podmínek sjednávání zkušební doby. Dobrou zprávou je možnost sjednat delší zkušební dobu pro některé zaměstnance. Zbytečné formální požadavky na zrušení pracovního poměru ve zkušební době už tolik nepotěší.

V České republice dojde od nového roku s největší pravděpodobností k prolomení trestněprávní zásady societas delinquere non potest, tj. společnost nemůže spáchat trestný čin. Jak přesně bude deliktní způsobilost firem vypadat, je námětem dalšího článku seriálu, který novou právní úpravu zevrubně představí.

Jaký dopad do účetnictví firem bude mít novela zákona o přeměnách, která od začátku příštího roku změní pravidla přeměn obchodních společností a družstev? Hlavní změny se dotknou účetního období nebo vykazování oprav v účtování. Přinášíme přehled novinek, které se odrazí v novele zákona o účetnictví i příslušné prováděcí vyhlášky pro podnikatele.

Od příštího roku budou muset tuzemské i zahraniční firmy počítat s novelou zákona o přeměnách. Ta prošla minulý měsíc Senátem a před několika dny ji podepsal prezident Václav Klaus. I když se o českých zákonech často nedá říct, že by přinášely úspory a zjednodušovaly život, zmíněná novela je vesměs čestnou výjimkou, kterou byznysmeni nejspíš přivítají.

V páté části seriálu o novele zákoníku práce se zaměříme na pracovní smlouvu. Změn je pouze několik, ale určitě stojí za povšimnutí – neznalost nových pravidel může znamenat neplatnou pracovní smlouvu.

Už jen podpis prezidenta republiky schází k tomu, aby tuzemské firmy začaly být od začátku příštího roku trestně odpovědné. Co pro ně bude tato stěžejní změna znamenat? Jednotlivé novinky objasní právní seriál, který se zaměří na to nejpodstatnější, co by měli manažeři a podnikatelé vědět.

Poslanecká sněmovna právě projednává návrh zákona o mediaci v netrestních věcech. Bude-li zákon schválen, nabídne sporným stranám možnost vyřešit jejich spory neformálně, rychleji a levněji než v soudním řízení. Ovšem s jedním podstatným nedostatkem.

Ve čtvrté části seriálu o novele zákoníku práce se pokusíme porozumět nové koncepci neplatnosti pracovněprávních úkonů. Tradiční a jednoduchá úprava ustupuje modernizaci za nepřiměřeně vysokou cenu.

Podnikatelé i spotřebitelé běžně uzavírají smlouvy napříč státy EU. Měli by proto být schopni rychle a spolehlivě zjistit informace o svých smluvních stranách. Přístupu do obchodních rejstříků jiných zemí ale často brání řada překážek, ať už technických, právních nebo jazykových. Zlepšit situaci by měla nová směrnice.

Centrální evidence exekucí (CEE) představuje významný pokrok v oblasti právní jistoty věřitelů a dalších osob. I tak se na ni ale dá při zjišťování exekucí nařízených vůči dlužníkům spoléhat jen omezeně.