Zákony

24. dubna 2019 byl ve Sbírce zákonů jako zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů vyhlášen takzvaný adaptační zákon ke GDPR.

Podle § 525 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „SOZ“) nebylo možné postoupit pohledávku, pokud by to odporovalo dohodě s dlužníkem. Porušení tohoto zákazu znamenalo nejen porušení smluvní povinnosti, ale i zákona. Postoupení pohledávky, uzavřené v rozporu s takovým zákazem by tudíž zakládalo absolutní neplatnost postupní smlouvy. K uvedenému názoru se přiklání nejen doktrinální výklad, ale též judikatura Nejvyššího soudu.

V nejbližších dnech bude ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o zpracování osobních údajů, takzvaný adaptační zákon ke GDPR. Dnem vyhlášení tento zákon zároveň nabyde účinnosti. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších změn, které zákon o zpracování osobních údajů přináší.

Cesty obchodních transakcí v podobě share-deal jsou nevyzpytatelné, a tak se může nic netušící nabyvatel účasti v obchodní korporaci po zaschnutí inkoustu na podpisu převodní dokumentace nadít nepěkných překvapení. Hovoříme o situaci, kdy nabyvatel zejména na základě kupní smlouvy „nabyde“ od převodce podíl ve společnosti či družstvu, aniž by věděl, že převodce ve skutečnosti není vlastníkem převáděného podílu (nabyvatel je takzvaně v dobré víře). Jak lze nastalou situaci řešit?

Dne 1. 1. 2019 nabyla účinnosti významná novela zákona o ochranných známkách. Tato novela promítá do českého práva směrnici EU, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a zavádí řadu novinek.

Byla-li sjednána konkurenční doložka je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za její dodržení přiměřené peněžité vyrovnání. Nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc jejího trvání. Dosud ne zcela jasnou otázkou bylo, zda má na výši plnění z konkurenční doložky vliv mimořádná odměna vyplacená v souvislosti s ukončením zaměstnání, případně jaký průměrný výdělek má být základem pro výpočet takové kompenzace.

Ke zmenšení majetku určitého subjektu (věřitel) může dojít mj. v důsledku porušení povinnosti nebo také v důsledku toho, že na jeho úkor se někomu dostalo plnění bez právního důvodu nebo z důvodu, který odpadl. Hovoříme pak o škodě, nebo o bezdůvodném obohacení. Jde-li skutečně o škodu, pak tu hradí (napravuje) věřiteli ten, kdo porušením svých povinností zapříčinil její vznik. Obohacení je povinen vydat obohacený ochuzenému (věřiteli), na jehož úkor je získal. Splněním předpokladů pro jeden z nároků je vyloučen druhý z nároků.

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy. Od kdy se ale odvíjí běh promlčecí lhůty pro uplatnění dlužného odstupného zaměstnancem? Jednoznačnou odpověď na položenou otázku najdeme v soudní praxi.

Jedna z několika věcí, na kterou se investorovi nikdy nevyplatí zapomenout při přípravě a realizaci stavby, je ustanovení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (koordinátor BOZP). Opomine-li zadavatel stavby jmenovat koordinátora BOZP a dojde-li ke vzniku újmy na zdraví, pak obvykle orgány činné v trestním řízení či stavební úřad dají podnět oblastnímu inspektorátu práce k provedení příslušné kontroly v tomto směru.

V moderní globalizované společnosti má zcela nezpochybnitelnou roli mezinárodní obchod a skutečnost, že kupující mnohdy pro uspokojení svých potřeb zkoumají alternativu pořízení jimi poptávaného zboží nebo služeb v zahraničí. V rámci hospodářského styku tak existuje obrovské množství právních poměrů, které obsahují mezinárodní prvek. Na to samozřejmě reaguje i právo, konkrétně obor mezinárodního práva soukromého, které buď prostřednictvím mezinárodních úmluv přímo upravuje pro vybrané oblasti určitá práva a povinnosti stran právního poměru (tzv. přímá metoda využívající tzv. přímých norem, které se bezprostředně aplikují), anebo pomocí tzv. kolizní metody (kolizních norem), které samy neobsahují pravidla chování, ale určují právní řád státu, který se má na daný právní poměr aplikovat.

Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.

České technické normy, označované také zkratkou ČSN, mají v právním řádu České republiky poněkud svébytné postavení. Jedná se o zvláštní druh pravidel, upravujících velice specifické požadavky, které obsahují technický popis parametrů výrobků, konstrukcí, materiálů i složitějších celků tvořených z jednotlivých částí. Technické normy obsahují informace o obecně uznávaných technických řešeních, základní zákonné požadavky konstrukční, materiálové, protipožární a hygienické bezpečnosti či ochrany zdraví a životního prostřední. Rozsahem úpravy pokrývají technické normy téměř všechny oblasti lidské činnosti [1].

V nedávné době se Nejvyšší soud opět zabýval vztahem mezi ručením členů statutárního orgánu za dluhy společnosti z důvodu porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a jejich odpovědností za porušení povinnosti podat insolvenční návrh. Jak to dopadlo?

Streaming digitálního obsahu, tzn. přehrávání hudebních a audiovizuálních děl online přímo v internetovém prohlížeči bez jejich trvalého uložení v počítači koncového uživatele, byl, alespoň pokud jde o koncového uživatele, v EU dlouhou dobu považován za legální bez ohledu na to, zda bylo autorským právem chráněné dílo zpřístupněno online se souhlasem nositele autorských práv. Tento přístup se zpravidla uplatňoval i v zemích, kde bylo zhotovení trvalé rozmnoženiny z nelegálního zdroje, byť i jen pro osobní potřebu fyzické osoby, výslovně zakázáno (např. Německo). V praxi to znamenalo, že v souvislosti se streamingem protiprávně zveřejněných autorských děl bylo možno právně postihnout toliko ty, kteří obsah chráněný autorským právem neoprávněně zpřístupnili, nikoliv však již koncové uživatele, kteří si takto zpřístupněný obsah pouze přehrávali.

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení č. j. 29 Cdo 1294/2015 dovodil, že neplatnosti smlouvy o převodu podílu v bytovém družstvu se lze dovolávat i v případě, že nebyla dodržena forma právního jednání směřujícího k takovému převodu, která sice není předepsána přímo zákonem, ale je ujednána ve stanovách družstva.