Rozhodnutí

V současné komplikované situaci ovlivněné koronavirem upozorňujeme, že rozhodnutí ministryně financí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události se nijak nedotýkají lhůty pro podání oznámení o osvobozených příjmech.

Po schválení liberačního balíčku vládou zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách průvodce, který má daňovým poplatníkům pomoci při řešení otázek v souvislosti se současnou situací a Liberačním balíčkem.

V souvislosti s aktuální situací vyvolanou šířením koronaviru vláda schválila opatření v podobě tzv. liberačního daňového balíčku, jehož cílem je zmírnit důsledky této aktuální situace. V čem spočívají tato daňová opatření?

V článku z 6. ledna 2020 jsme Vás seznámili s rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož je obchodní korporace vždy bez dalšího oprávněna podat návrh na vyloučení člena jejího statutárního orgánu. Nyní se podíváme na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se zabývalo účastenstvím obchodní korporace v řízení o jmenování člena jejího statutárního orgánu soudem.

Finanční správa 10. ledna 2020 zveřejnila Pokyn GFŘ D-42 a tím vyhlásila jednotné kurzy pro přepočet zahraničních měn za zdaňovací období 2019 [https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2020/pokyn-gfr-d-42-10275].

Tento článek se zabývá otázkou, zda souhlasy vydávané stavebním úřadem podle stavebního zákona lze soudně přezkoumat v řízení o tzv. žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, anebo v řízení o tzv. žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Tuto otázku si čerstvě znovu položil i Nejvyšší správní soud, přičemž tentokrát svůj letitý názor změnil.

V tomto článku se podíváme na to, zda a za jakých podmínek může obchodní korporace podat návrh na vyloučení člena svého statutárního orgánu.

Poslanecká sněmovna dne 17. prosince 2019 přehlasovala Senát a schválila tzv. sazbový balíček ve svém původním znění. Od 1. ledna 2020 tak vstoupí v účinnost daňový balíček, kterým dojde především ke zvýšení daní z tabákových výrobků a tvrdého alkoholu, hazardních daní či zdanění korunových dluhopisů.

Dne 20. června 2019 bylo schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb („Nařízení“), které má vstoupit v účinnost dne 12. července 2020 a jehož cílem je regulovat vybrané aspekty právních vztahů mezi poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a uživateli těchto služeb – podnikateli, kteří jejich prostřednictvím nabízejí své zboží a služby.

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že valná hromada společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti musí schvalovat převod nebo zastavení každé podstatné části závodu dané společnosti. V družstvu náleží tato působnost členské schůzi (shromáždění delegátů). V odborné literatuře bylo přitom sporné, zda tato podstatná část musí mít vždy formu samostatné organizační složky (pobočky), tedy organizovaného souboru jmění nebo zda může jít i o její jednotlivou část (např. nemovitosti, případně jednotlivý podíl nebo akcie v jiné společnosti). Nejvyšší soud přitom v nedávné době vydal rozhodnutí, kterým tímto otázku z pohledu stávajícího znění zákona pro praxi vyřešil.

Pojmy internetová stránka a internetové stránky nejsou v žádném českém zákoně definovány. Řada právních předpisů však tyto výrazy používá. Je mezi nimi nějaký rozdíl? Je, jak plyne z čerstvého rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.

Rozsudkem 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11. dubna 2018 vyhověl Nejvyšší soud dovolání žalobkyně a zrušil rozsudek, jímž odvolací soud mimo jiné shledal, že vztah mezi žalobkyní – obchodní korporací a žalovaným – členem jejího statutárního orgánu nemůže být vztahem pracovněprávním, a to ani, pokud si smluvní strany ujednaly, že příslušná smlouva bude podřízena režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“). Znamená to tedy, že funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace lze vykonávat v pracovněprávním vztahu?

V případě neplatně podané výpovědi má zaměstnavatel právo na vrácení vyplaceného odstupného. I toto právo podléhá promlčení. Nejvyšší soud nám před časem připomněl, že v pracovněprávních vztazích platí zvláštní úprava promlčení.

V moderní globalizované společnosti má zcela nezpochybnitelnou roli mezinárodní obchod a skutečnost, že kupující mnohdy pro uspokojení svých potřeb zkoumají alternativu pořízení jimi poptávaného zboží nebo služeb v zahraničí. V rámci hospodářského styku tak existuje obrovské množství právních poměrů, které obsahují mezinárodní prvek. Na to samozřejmě reaguje i právo, konkrétně obor mezinárodního práva soukromého, které buď prostřednictvím mezinárodních úmluv přímo upravuje pro vybrané oblasti určitá práva a povinnosti stran právního poměru (tzv. přímá metoda využívající tzv. přímých norem, které se bezprostředně aplikují), anebo pomocí tzv. kolizní metody (kolizních norem), které samy neobsahují pravidla chování, ale určují právní řád státu, který se má na daný právní poměr aplikovat.

Každý jednatel společnosti se možná někdy potýkal s tím, zda připravený návrh na zápis změn, případně podkladové listiny pro takový zápis, splňuje požadované zákonné náležitosti a změny tak budou soudem úspěšně zapsány. Tématem následujícího článku jsou odpovědi na některé otázky související právě se zápisy změn do obchodního rejstříku, které podrobně vyložil vrchní soud. O co se konkrétně v judikované věci jednalo?