Smart Cities a Smart Grids – příležitosti pro byznys i problémy regulace

Počet přístrojů připojených k internetu (Internet of Things) dosáhne v roce 2020 desítek miliard, přičemž zásadní růst již dnes probíhá nikoliv v oblasti spotřební elektroniky, jako jsou například tablety nebo mobily, ale spíše v prostředí chytrých sítí (Smart Grids), veřejných projektů chytrých měst (Smart Cities) nebo obecně průmyslových senzorů všeho druhu, jako jsou termostaty nebo detektory pohybu propojené přes intranet. Podle některých studií bude právě průmyslově využívaná chytrá elektronika a senzory stát až za 70 procenty hodnoty tohoto trhu, který těží především z obrovského množství dat a jejich rychlého zpracování (Big Data).

Příkladem, o kterém se debatuje stále častěji, jsou auta bez řidiče, tedy autonomní automobily. Vliv tohoto fenoménu nelze zcela docenit, když například povolání řidiče dnes patří mezi jedno z nejrozšířenějších. Důsledkem rozvoje autonomních aut přitom bude nejen zásadní změna trhu práce, ale i oblastí jako jsou plánování veřejného prostoru, nové služby nebo změna koncepce dopravy jako takové, včetně otázek jako bezpečnost a ochrana soukromí (osobních údajů). Všechny tyto aspekty přitom budou vyžadovat detailní ekonomické, sociální i právní posouzení a novou právní regulaci.

Překážky

Překážek rozvoje chytrých měst a internetu věcí je stále mnoho. Kromě technických a byznysových nejistot vyvstávají z pohledu regulace především tři okruhy problémů, a to ochrana osobních údajů, bezpečnost a interoperabilita sítí.

Regulace zpracování osobních údajů a jejich ochrana je posledních dvacet let v Evropské unii založena na několika základních principech, které jsou upraveny skrze směrnici a nově i nařízení, které vstoupí v účinnost za dva roky (více k tématu jsme psali na Patrii zde). Mezi tyto základní principy ochrany osobních údajů patří například to, že údaje jako jméno nebo adresu je možné shromažďovat pouze za přesně stanoveným účelem a v rozsahu nezbytném pro naplnění tohoto účelu. Dále správce osobních údajů, například banka, musí své zákazníky informovat o povaze zpracování jejich osobních údajů, tedy o základních aspektech jejich zpracování jako je účel, doba a omezení. Osobní údaje také například nemohou být dále zpracovány nad rámec původně určeného účelu pro jejich zpracování.

Tyto uvedené principy jsou ale často v rozporu s logikou, podle které funguje analýza Big Data, která bude pro projekty internetu věcí a chytrých měst zásadní. Analýza Big Data se totiž zaměřuje právě na zjišťování nových informací z obrovského množství údajů, a dochází tak k novým a nečekaným souvislostem. V takové situaci bude složité přesně omezit účel zpracování osobních údajů nebo jej dopředu kompletně určit. Podobně složité to bude s informováním zákazníků o povaze zpracování jejich osobních údajů. Vždyť logika zpracování Big Data je v zásadě nejpřísněji střežené tajemství technologických firem. Nebude jednoduché komplexně na požádání sdělovat, jak bylo rozhodnutí dosaženo a podle jakých výpočtů. Bude tak vznikat velké množství soudních sporů mezi jednotlivci, ochránci soukromí a technologickými společnostmi i státy.

Další výzvou pro koncepty Smart Cities a Internet of Things je bezpečnost. Jak vyplývá z údajů za poslední roky, kybernetické útoky na pojišťovny, obchody nebo banky jsou na denním pořádku. Hackeři úspěšně zaútočili na filmové studio, vládní úřady nebo se dostali i do intranetu v automobilu. Není důvod očekávat, že k podobným útokům nebude masivně docházet v případě chytrých aut, chytrých sítí nebo chytrých měst. Nebude jednoduché se bránit proti kyberútokům a orientovat se v otázce, jaké konkrétní právní a další výzvy jsou s existencí v kyberprostoru spojeny.

Další kritickou otázkou v případě budoucího rozvoje Smart Cities bude interoperabilita použitých systémů. Jednotná regulace, snižování nákladů a pozitivní přístup veřejného sektoru v případě interoperability podpoří výrazný pokrok v případě zavádění konceptů chytrých měst a sítí. Přechod na jednotné standardy a regulace jednotlivých technologických odvětví v tomto ohledu bude výraznou výzvou pro celý technologický průmysl. Veřejná sféra pak bude hrát úlohu nejen při rozvoji jednotných standardů, ale také při jejich určování, například skrze prosazování projektů Smart Cities a velkými nákupy technologií pro veřejnou správu. Zavádění nové právní regulace může vyvolat řadu právních sporů i politických konfliktů.

Příležitosti

Podle jedné studie budou v roce 2025 systémy pro dálkové monitorování pacientů ve zdravotnictví schopné generovat až 1 bilion dolarů ročně, a to skrze služby pro zlepšování zdravotního stavu u chronicky nemocných. Ochrana osobních údajů, problémy s kybernetickou bezpečností a nedostatečná interoperabilita použitých systémů ale mohou tyto příležitosti výrazně oddálit.

• Zpět na úvodní stránku