Co se změnilo od 1. ledna 2011

Daně

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

Nová úprava výrazně přispívá k odstranění dosavadních terminologických a výkladových problémů, usiluje o jednoznačné vymezení pojmů i vzájemných souvislostí a zapracovává ustálenou judikaturu. Sníží se administrativní náročnost přeměn obchodních společností a družstev, protože odpadne vyjednávání se správcem daně.

Nejdůležitější změny:

• Nový procesní předpis pro správu daní a poplatků by měl snížit administrativní náročnost výběru daní a také zátěž pro daňové subjekty. Celkové fungování správy daní by mělo být efektivnější.
• Odkladný účinek odvolání v případě, že daňovému subjektu je doměřena daň vyšší, než jakou přiznal v daňovém přiznání. Podle současného stavu platilo, že doměřená daň je splatná  do 30 dnů od doručení platebního výměru.  Přechází se tedy na standardní pravidlo, kdy u verdiktu napadeného odvoláním se vykonatelnost odkládá; v případě zamítnutí odvolání bude rozdíl splatný ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci. 
• Stanovení jednoznačných pravidel pro opakování daňových kontrol a jejich omezení. Zásada, že daňovou kontrolu není možné libovolně opakovat, vyplývala dosud pouze z judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Důvodem pro opakování kontroly bude nyní především zjištění nových skutečností nebo důkazů, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v původní daňové kontrole, a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo o tvrzení daňového subjektu. 
• Povinnost odůvodňovat rozhodnutí, pokud není výslovně uvedeno jinak. Dosavadní zákon vycházel až do letošního roku z opačného principu, tzn. rozhodnutí mělo být odůvodněno jen v případě, že to zákon výslovně ukládal.
• Jasné určení prekluzivní (propadné) lhůty pro stanovení daně (uplynutím této lhůty zaniká právo daň vyměřit či dodatečně vyměřit). Tříletá lhůta počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení (v dosavadní terminologii daňového přiznání), případně, v němž se daň stala splatnou, pokud zde není povinnost daňové tvrzení podat. Dosud nebylo výslovně stanoveno, od kdy prekluzivní lhůta běží, tedy zda od konce roku, za který se daň vyměřuje, či od konce roku, ve kterém se podává daňové přiznání.
• Ruší se povinnost přikládat souhlas správce daně k návrhu na výmaz obchodní společnosti nebo družstva při přeměnách obchodních společností a družstev (fúze, rozdělení, převod jmění na společníka).

Zákon č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Generální finanční ředitelství jakožto samostatná instituce by mělo zajistit efektivnější řízení finančních úřadů a zlepšení koordinace uvnitř daňové správy. Dosahuje se tak oddělení správy daní od tradičních funkcí ministerstva financí, které je obvyklé v řadě vyspělých států.

Nejdůležitější změny:

• Změny v soustavě územních finančních orgánů, které se dotýkají jak kompetencí, tak stávající struktury finanční správy.
• Nově se zřizuje Generální finanční ředitelství, a to vyčleněním z Ministerstva financí. Mělo by být předstupněm pro plánované zřízení jednotného inkasního místa, kde bude soustředěno placení daní, pojištění, cel a dalších odvodů.
• Speciální finanční úřad pro banky, pojišťovny a podnikatelské subjekty s obratem přes 2 mld. Kč ročně má fungovat od 1. 1. 2012.

Zákon č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela je jedním z předpisů přijatých v režimu legislativní nouze za účelem snížení schodku veřejných financí. Přináší relativně omezené změny, které působí podle okolností ve prospěch i k tíži poplatníků. Významnější změny ve zdaňování příjmů lze očekávat až od nového zákona o daních z příjmů, který by případně mohl platit od roku 2012.

Nejdůležitější změny:

• Zrušení osvobození příjmů z ekologických zdrojů energie (naposledy se uplatní za rok 2010).
• Omezení daňových úlev pracujících důchodců; osvobození pravidelně vyplácených důchodů od daně je stanoveno do výše 36násobku minimální mzdy. Toto osvobození se neuplatní, pokud součet příjmů pracujícího důchodce (ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti či pronájmu) přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Dani tedy bude podléhat důchod v celé výši, pokud přesáhne uvedenou částku.
• Zrušení daňového osvobození u některých druhů výsluhových náležitostí a řady obdobných zvláštních úprav, např. u peněžitých náhrad představitelů státní moci. Zdanění bude podléhat i plat a peněžité náhrady prezidenta republiky a renta bývalého prezidenta.
• Zrušení slevy na dani u právnických osob, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením (dosud sleva ve výši poloviny sazby daně).
• Snížení daňového zvýhodnění na poplatníka o 1200 Kč ročně (měsíčně se tak daň z příjmů zvýší o 100 Kč).
• Změny u finančního pronájmu – pro účely uznání nájemného jako výdaje musí minimální doba nájmu hmotného movitého majetku činit alespoň minimální dobu odepisování zkrácenou u majetku zatříděného v odpisové skupině 2 a 3 až o 6 měsíců.
• Pro poplatníky s příjmy z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti se zavádí nový druh výdajového paušálu, a to pro příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Jeho výše činí 30 % uvedených příjmů, tedy shodně jako u příjmů z pronájmu.
• Sazba daně ve výši 5 % se uplatní na základ daně nově i u fondů kolektivního investování založených v jiném členském státě EU, Norsku nebo Islandu. Obdobně se rozšiřují stávající daňové úlevy u příspěvků na penzijního připojištění i na spořící produkty poskytované institucemi penzijního připojištění v EU, Norsku a na Islandu.

Účetnictví

Zákon č. 410/2010 Sb., kterým se mění zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Novelu zákona o účetnictví přivítá řada českých skupin společností, které dosud povinně konsolidovaly účetní závěrky. Rozsáhlejší aktualizaci by si však zasloužily i prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví.

Nejdůležitější změny:

• Dochází k omezení požadavku na povinné sestavování konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy. Tyto dokumenty nebudou nově vyžadovány od mateřských společností, jejichž dceřiné firmy lze považovat za nevýznamné z hlediska cíle, který je konsolidací sledován (tzn. vytvoření pravdivého obrazu o stavu aktiv a pasiv a dalších ukazatelích dané skupiny podniků). Změna vzešla z evropské direktivy sledující omezení administrativní zátěže podnikatelů.
• Změny v používání mezinárodních účetních standardů.
• Nová úprava přestupků a správních deliktů v oblasti účetnictví. Zakotvuje se také maximální výše pokut pro jednotlivé druhy skutků, v závislosti na výši aktiv delikventa.

Finanční instituce

Níže zmíněné vyhlášky předznamenávají další vlnu legislativních změn vyvolaných pohyby v oblasti evropské práva v souvislosti s přijetím změn v oblasti pravidel kapitálové přiměřenosti označovaných jako „Basilej III“. Již v září schválila Vláda České republiky návrh novely zákona o bankách, která reflektuje změny ve struktuře regulatorních orgánů na evropské úrovni (především vznik Evropského výboru orgánů bankovního dohledu). Z praktického pohledu je na místě upozornit prozatím na dvě zásadní implikace přijetí níže zmíněných vyhlášek: nutnost revize politik odměňování a faktické zpřísnění požadavků na kontrolní a řídící systém obchodníků s cennými papíry. K první z těchto otázek připravuje Česká národní banka poměrně obsáhlé úřední sdělení.

Vyhláška č. 380/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

Nejdůležitější změny:

• Novela představuje rozsáhlou a zásadní změnu dosavadní úpravy. Hlavním obsahem je především transpozice evropských předpisů - novel tzv. CRD směrnic (směrnic o kapitálové přiměřenosti), jejichž cílem bylo posílení stability finančního sektoru.
• Nová úprava se týká zejména pravidel angažovanosti, stanovení kapitálu s využitím hybridních nástrojů, požadavků na řízení rizika likvidity, omezení rizika sekuritizačních operací včetně kapitálových požadavků k úvěrovému riziku u expozic ze sekuritizace a resekuritizace, dále k tržnímu a specifickému riziku obchodního portfolia v případě použití interních modelů.
• Dosavadní úprava řídícího a kontrolního systému se nově bude vztahovat i na obchodníky s cennými papíry a v omezeném rozsahu i na investiční zprostředkovatele (s tím souvisí i přijetí vyhlášky č. 303/2010 Sb., nahrazující dosavadní vyhlášku č. 237/2008 Sb. - viz dále). 
• Zcela nově je upravena také problematika odměňování v bankovním sektoru a sektoru investičních služeb. Vyhláška klade požadavky nejen na způsob schvalování investičních politik (v některých případech budou společnosti povinny zřídit výbor pro odměňování), ale i jejich podmínky, především co do formy a struktury odměn (např. poměr mezi pevnou a pohyblivou složka celkové odměny).

Vyhláška ČNB č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb

Nejdůležitější změny:

• V této vyhlášce zůstává soustředěna pouze úprava pravidel činností specifických pro kapitálový trh (v zásadě rozsah působnosti směrnice MiFID), tzn. pravidla jednání se zákazníky, ochrana jejich majetku, osobní obchody, pobídky, uchovávání dokumentů apod.
• Tato úprava se oproti předchozí rušené vyhlášce částečně zpřesňuje a doplňuje – např. v oblasti informačních povinností, požadavků na smluvní dokumentaci a předpisovou základnu či systém vzdělávání zaměstnanců obchodníka s cennými papíry.

Finanční trhy

Zákon č. 409/2010 Sb., o finančním zajištění

Nejdůležitější změny:

• Úprava finančního zajištění obchodů uzavíraných na finančních trzích byla dosud obsažena v obchodním zákoníku. V souvislosti s nutností zapracovat požadavky nové evropské direktivy byla problematika vyčleněna do samostatného předpisu.
• Oproti předchozí úpravě dochází ke změně zejména v rozšíření okruhu majetkových hodnot, které mohou být finančním kolaterálem, tedy předmětem finančního zajištění, o tzv. úvěrové pohledávky (pohledávky z úvěrů, půjček příp. srovnatelných závazkových vztahů, kde se přenechávají peněžní prostředky).
• Výrazně širší je okruh osob, které jsou oprávněny sjednat finanční zajištění; za určitých podmínek tak bude moci učinit i podnikající fyzická osoba. Osoba nepodnikající může být  nově poskytovatelem finančního kolaterálu. 
• Podrobněji se upravuje vyloučení účinků některých úkonů soudu příp. správního orgánu na plnění z ujednání o finančním zajištění (typicky např. zahájení insolvenčního řízení, výkon rozhodnutí, vstup do likvidace). Nově se také jednoznačně deklaruje, že tato úprava platí i v případě, kdy finanční zajištění bylo sjednáno až v den přijetí dotčeného soudního rozhodnutí či jiného úkonu.

Veřejné zakázky

Zákon č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Díky novele nebude nutné, aby akciové společnosti, které vlastní akcie na majitele, zejména v zaknihované podobě, měnily formu akcií na akcie na jméno. Vyloučení akciových společností, které mají akcie na majitele v zaknihované podobě, z možnosti ucházet se o veřejné zakázky bylo zcela nesmyslné, neboť jednotliví akcionáři jsou zde vždy dohledatelní v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Problém však zůstává u listinných akcií na majitele, novela zákona vyžaduje předložení aktuálního seznamu akcionářů, což je prakticky nerealizovatelné, neboť taková společnost získá přehled o svých akcionářích jen z prezence na valné hromadě. Lze údaje z prezence na valné hromadě považovat za aktuální seznam akcionářů?

Nejdůležitější změny:

Změna původních tzv. protikorupčních ustanovení, schválených v závěru funkčního období předchozí sněmovny. Jde o další kvalifikační kriteria stanovená pro uchazeče o veřejné zakázky), a sice:

• předložení seznamu statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele,
• u uchazečů ve formě akciové společnosti dále předložení aktuálního seznamu akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %.

Fotovoltaika

Jde o zásadní a ne zcela koncepční změnu v přístupu České republiky k podpoře obnovitelných zdrojů. Prakticky tak dochází k zastavení dalšího rozvoje fotovoltaiky, přičemž se zároveň Česká republika vystavuje riziku arbitráží a nesplnění svého závazku dosažení podílu energie z obnovitelných zdrojů zakotveného v acquis communautaire.

Zákon č. 330/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů

Nejdůležitější změny:

• Omezení nároku na podporu - doplňuje se nová podmínka, kterou je připojení dotčené výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. Omezení podpory se ale nedotkne provozovatelů zařízení, tzv. ostrovních provozů, která budou připojena do soustavy nejpozději 31. 12. 2011.
• Pro solární elektrárny pak bude podpora omezena ještě výrazněji od 1. 3. 2011; od tohoto dne bude nově přiznávána jen zdrojům s instalovaným výkonem do 30 kWp umístěné na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy evidované v katastru nemovitostí. U připojených solárních elektráren, u nichž vzniklo právo na podporu podle dosavadní úpravy, zůstává toto právo zachováno.

Zákon č. 420/2010 Sb., kterým se mění zákon č.180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů

Nejdůležitější změny:

• Novela zavádí odvod z elektřiny ze slunečního záření vyrobené v letech 2011-13 v zařízeních uvedených do provozu v letech 2009-10. Jeho výše činí 26 % výkupní ceny, resp. 28 % zeleného bonusu. Osvobození dopadá na elektřinu z výroben do 30 kWh na budovách.
• Dále je zakotveno právo provozovatelů přenosové soustavy na financování podpory solární energie ze státního rozpočtu.
• Součástí předpisu je novela zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle ní se zvyšuje odvod za zábor zemědělské půdy, spolu se změnou způsobu jeho výpočtu. Cena zemědělské půdy dotčená odnětím se vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí a dále koeficientem třídy ochrany zemědělského půdního fondu, které stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou;  např. pro nejvyšší třídu činí koeficient 9.
• Novela zákona č. 357/1992 Sb. zavádí darovací daň za bezplatně získané emisenky ve výši 32 % ze základu, kterým je průměrná tržní hodnota povolenky na emise skleníkových plynů k 28. únoru příslušného kalendářního roku vynásobená počtem bezúplatně nabytých povolenek k výrobě elektřiny pro příslušný kalendářní rok.

Obecně prospěšné společnosti

Zákon č. 231/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Jde o dosti zásadní novelu, která přibližuje postavení obecně prospěšných společností v řadě směrů úpravě obchodních společností. Jde například o posílení odpovědnosti orgánů na principu „péče řádného hospodáře“, neomezování opakovaného členství v orgánech či ingerenci soudů namísto dosavadních orgánů obcí při nečinnosti zakladatele. Nová úprava kromě reakce na stávající aplikační problémy také již předjímá změny, které by pro postavení těchto neziskových subjektů měl přinést připravovaný nový občanský zákoník.

Nejdůležitější změny:

• Nové určení statutárního orgánu, kterým je ředitel obecně prospěšné společnosti (o.p.s.). Pokud má obecně prospěšná společnost již tuto funkci zřízenou, stane se ředitel statutárním orgánem automaticky od 1. 1. 2011. V případě, že tato pozice nebude k uvedenému datu v o.p.s. existovat, správní rada je povinna ředitele jako statutární orgán ustanovit nejpozději do 1. 7. 2011. Funkci statutárního orgánu bude plnit do té doby nadále sama.
• Ředitel stejně jako členové správní rady jsou povinni vykonávat své funkce s péčí řádného hospodáře; v případě pochybností nesou důkazní břemeno o naplnění tohoto požadavku. Odpovídají o.p.s. za škodu způsobenou při výkonu funkcí, přičemž jakákoliv ujednání o omezení odpovědnosti jsou neplatná. Adekvátně stanovení vysoké odpovědnosti se připouští možnost odměňování členů orgánů, kterou je nutno spolu se způsobem stanovení odměn zakotvit v zakládací listině.
• Ruší se dosavadní ust. § 18 upravující poskytování dotací, a to jednak pro určitou věcnou nesprávnost (vyloučení financování o.p.s. z více míst), jednak pro duplicitu; tato problematika bude nadále podléhat obecné úpravě v rozpočtových pravidlech.
• Přechodná ustanovení upravují lhůtu pro přizpůsobení zakládací listiny a statutu nové úpravě, která činí 6 měsíců od účinnosti zákona.

Půjčky

Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

Nejdůležitější změny:

• Rozšíření výčtu povinně poskytovaných informací před poskytnutím úvěru, v samotné smlouvě či v průběhu úvěrového vztahu. To má spotřebiteli umožnit učinit kvalifikované rozhodnutí, zejména posoudit, zda návrh odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.
• Vzory formulářů, např. pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
• Zcela nový institut – povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jde v podstatě o právní zakotvení primárního zájmu věřitele, tedy správně a s odbornou péčí odhadnout schopnost spotřebitele splatit poskytnutý úvěr. Je-li to nezbytné, poskytovatel úvěru by měl využít úvěrových registrů. Ustanovení sleduje vedle ochrany spotřebitelů před rizikovými úvěry rovněž snahu omezovat rostoucí zadluženost domácností.
• Podrobnější úprava podmínek předčasného splacení úvěru: věřiteli je v takovém případě přiznáno pouze právo na úhradu spravedlivých a objektivně odůvodněných nákladů spojených s předčasným splacením, jejichž výše je navíc limitována maximální částkou (0,5 až 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru v závislosti na délce trvání úvěrového vztahu). Současně tato náhrada nákladů nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení úvěrového vztahu.
• Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření bez jakéhokoliv zdůvodnění, aniž by věřitel mohl uplatnit nějaké sankce.
• Nová úprava deliktů; dozor nad dodržováním povinností je rozdělen mezi Českou obchodní inspekci a ČNB.

Stavební spoření

Zákon č. 348/2010 Sb. kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Nejdůležitější změny:

• Omezení podmínek poskytování státní podpory stavebního spoření.
• U všech smluv o stavebním spoření se zavádí 50procentní srážková daň ze státního příspěvku za rok 2010.
• V dalších letech bude jednorázová daň nahrazena přímo snížením státní podpory, z nynějších maximálních 4 500 Kč na maximálně 2000 korun.
• Nově se bude platit srážková daň ve výši 15 % z úroků ze stavebního spoření včetně bonusových úroků.

Zaměstnanci

Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí

Cílem této normy jsou především úsporná opatření v sociální oblasti a snížení deficitu státního rozpočtu, a to zejména tím způsobem, že jsou kráceny nebo jinak omezeny některé druhy nemocenských a sociálních dávek jako např. nemocenské, porodné, rodičovský příspěvek, podpora v nezaměstnanosti apod. Změna délky poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů bude platit jen po přechodnou dobu – v období 2011 – 2013 a v roce 2014 by se měla vrátit dosavadní úprava, tj. náhrada mzdy se bude poskytovat do 14. dne pracovní neschopnosti a od 15. dne bude náležet nemocenské.

Nejdůležitější změny:

• Denní výše nemocenské bude činit 60 % denního vyměřovacího základu. Tato výše stanovená původně jako úsporné opatření pouze pro rok 2010 v rámci tzv. vládního balíčku se tedy ponechává v platnosti i nadále.
• Prodloužení náhrady mzdy zaměstnavatelem na prvních 21 dnů pracovní neschopnosti (dosud 14 dnů).
• Sazba pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele bude i nadále činit 25 %. Nedojde tedy k plánovanému snížení o 0,9 %, které mělo znamenat snížení sazby pojistného na nemocenského pojištění na 1,4 %. Z důvodu zachování shodných podmínek se naopak sazba nemocenské pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zvýší o 0,9 %, tedy z 1,4 % na 2,3 %.
• Zastropování základu pro placení pojistného na 72násobek průměrné mzdy (jako dosud; podle dosavadní úpravy mělo dojít v roce 2011 ke snížení maximálního vyměřovacího základu zpět na 48násobek průměrné mzdy).
• Zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Nižší podporu, a to pouze ve výši 45 % předchozího průměrného výdělku, dostane uchazeč, který bez vážných důvodů sám podá výpověď z pracovního poměru, anebo ho ukončí dohodou. Další omezení nastává v případě, že uchazeč při odchodu z předchozího zaměstnání obdržel odstupné, ať už zákonné či dobrovolně zaměstnavatelem vyplacené; po dobu pokrytou odstupným neobdrží žádnou podporu. Nárok na podporu nově nepřísluší také v případě přivýdělku vedle podpory; dosud bylo možné vykonávat práci na částečný úvazek s výdělkem až do poloviny minimální mzdy, tedy do 4 000 Kč.
• V oblasti sociálních služeb dochází např. ke snížení příspěvku osobám starším 18 let v I. stupni závislosti z dosavadních 2 000 Kč na 800 Kč.
• V novelizovaném zákoníku práce se zakotvuje písemná forma dohody o provedení práce. Důvodem má být zneužívání tohoto institutu a umožnění kontroly, na základě jakého  konkrétního titulu je práce vykonávána.

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu

Nejdůležitější změny:

• Kniha úrazů bude moci být zaměstnavatelem vedena rovněž v elektronické podobě.
• Kopii záznamu v knize úrazů vydá zaměstnavatel zaměstnanci, jen pokud o ni požádá.
• Záznam o úrazu je zaměstnavatel povinen vyhotovit neprodleně, nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl.
• Ve vzoru záznamu o úrazu se vypouští bod C 9 – údaj o tom, zda měl postižený kvalifikaci pro danou práci; to však neznamená, že by tento aspekt ztratil na důležitosti. Důvodem bylo zjištění, že téměř vždy byla vyplňována kladná odpověď, i když to neodpovídalo skutečnosti. Tato okolnost je proto vždy předmětem šetření a její uvádění zaměstnavatelem je tak nadbytečné.
• Zavádí se nový tiskopis Záznam o úrazu – hlášení změn; bude jej nutné vyhotovit v případě, že po odeslání záznamu o úrazu zaměstnavatel zjistí změnu uvedených údajů, např. že hospitalizace pracovníka přesáhla 5 dnů.

Státní zaměstnanci

Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

Nejdůležitější změny:

• Vojákům, policistům a příslušníkům bezpečnostních složek byly tarify sníženy o 10 %.
• Pedagogům byly vytvořeny dvě nové tabulky, které umožní navýšení mezd.
• U zaměstnanců státní správy byly platové tarifní tabulky zachovány beze změn, avšak odlišný je způsob stanovení platového tarifu, bude zavedeno tzv. pásmové odměňování. Stanovit tarifní složku mzdy bude možné bez ohledu na počet odpracovaných let.
• Nově bude možné sjednávat smluvní platy u zaměstnanců zařazených ve 13. a vyšší platové třídě.
• Další změnou je možnost zaměstnávat na určité pozici zaměstnance bez potřebné kvalifikace po neomezeně dlouhou dobu, pokud prokáže schopnost k výkonu požadované práce. Dosud to bylo možné nejdéle 4 roky.

Cizinci

Zákon č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Navzdory deklarovanému snižování administrativní náročnosti formalit spojených s pobytem cizinců přináší novela zákona o pobytu cizinců na území ČR s účinností od 1. ledna 2011 zpřísnění podmínek pro udělování dlouhodobých víz, zejména pokud jde o prokazování prostředků k pobytu na území, které nebude možné s účinností novely prokázat hotovostí. V důsledku harmonizace s evropskou úpravou pobytu cizinců došlo ke zrušení víz typu D+C, která budou s účinností novely reprezentována jednotným vízem členských států Evropské unie. Za významnou změnu považujeme omezení délky víz k pobytu nad 90 dnů na pouhých 6 měsíců, což povede ke zvýšení počtu návštěv příslušných úřadů za účelem podání žádosti o dlouhodobé vízum a k nárůstu souvisejících administrativních formalit.

Nejdůležitější změny:

• Novela představuje dosti zásadní reformu cizineckého práva; klade si mj. za cíl výrazně snížit administrativní náročnost této agendy. Současně přináší zpřísnění podmínek pro práci i pobyt cizinců. 
• Dochází ke změně způsobu prokazování prostředků k pobytu - již nebude možné předkládat hotovost, ale v první řadě bude nutno předložit výpis z účtu znějící na jméno cizince.
• K udělení víza za účelem podnikání bude nutno přeložit výpis z živnostenského rejstříku.
• Nově bude mít podnikající cizinec povinnost prokázat skutečné provozování živnosti.
• Víza k pobytu nad 90 dnů nově uděluje Ministerstvo  vnitra, a to pouze na dobu 6 měsíců.
• Proti neudělení víza bude možno podat opravný prostředek.
• Ruší se speciální dlouhodobá víza typu D+C opravňující k pobytu i na území jiného smluvního státu.
• Nově se upravují tzv. modré karty; požádat o její vydání může cizinec, a to i ze zemí mimo EU, který bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci (vysokoškolské vzdělání či vyšší odborné vzdělání v délce alespoň tří let). Pracovní poměr musí být sjednán nejméně na 1 rok a v pracovní smlouvě musí být dohodnuta hrubá mzda ve výši minimálně 1,5 násobku průměrné hrubé mzdy v ČR.
• Novinkou je také systém úhrady nákladů tzv. správního vyhoštění v případě nelegálního zaměstnávání cizince. Náklady je povinen uhradit ten, kdo cizince zaměstnal; nelze-li je  takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění zaměstnavatel cizince zaměstnával, nebo každý, kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatele.
• Z dalších měněných předpisů je nutno zmínit například novelu obchodního zákoníku;  podle ní se nově nebude vyžadovat zápis do obchodního rejstříku také u zahraničních fyzických osob mimo EU, kterým vznikne v ČR právo podnikat podle živnostenského zákona.

Cestovní doklady

Zákon č. 197/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů

Nejdůležitější změny:

• Nová právní úprava odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu, jejímž cílem je zakotvit právo na soudní přezkum takového rozhodnutí.
• Konec zapisování dětí do cestovních dokladů rodičů k 1. 7. 2011; platnost již provedených zápisů končí 26. 6. 2012.

Vývozci a dovozci

Vyhláška č. 317/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů

Nejdůležitější změny:

• Zavedení povinného předávání statistických údajů celním úřadům elektronicky v digitální podobě.

• Zpět na úvodní stránku